Nejčastější chyba při pěstování bylinek, která všechno kazí
페이지 정보

본문
Sklizeň provádějte vždy ráno, po oschnutí rosy, kdy je obsah silic nejvyšší. Listy stříhejte těsně nad uzlinou, odkud vyraší nové výhony. Pokud potřebujete větší množství na sušení, seřízněte celou rostlinu asi pět centimetrů nad zemí. Meduňka pak znovu obroste, ale před zimou už nestihne vytvořit tolik listů. Na podzim nechte poslední výhony na rostlině, aby zesílila a připravila se na zimu.
Nejčastější chybou je skladování bylinek v igelitovém sáčku bez úprav. V uzavřeném sáčku se sráží voda, bylinky se spaří a začnou hnít. Další častou chybou je nechávat bylinky v igelitovém obalu z obchodu – ten je navržený na krátkou dobu, ne na skladování. Také pozor na umístění v lednici: nejchladnější část (zadní stěna) může listy poškodit mrazem. Ideální je prostor ve dveřích nebo na horní polici. Bylinky neskladujte vedle ovoce, které uvolňuje etylen (jablka, hrušky, rajčata) – urychluje jejich zrání a vadnutí.
Pěstování bylinek vypadá na první pohled jednoduše: dáte semínko do hlíny, zalijete a čekáte. Jenže výsledek často neodpovídá představám z obrázkových katalogů. Rostlinky se vytahují, listy jsou malé a bez vůně, nebo rovnou zahnívají. Ve většině případů za tím nestojí špatná semínka ani nekvalitní substrát, ale jeden zásadní omyl: přelévání. Začátečníci i pokročilí pěstitelé mají tendenci bylinkám dopřávat vodu častěji, než je zdrávo.
Základním pravidlem je sbírat bylinky ráno, ale ne hned po rozednění. Nejlepší je počkat, až opadne rosa, ale slunce ještě není vysoko. V tuto dobu jsou silice rozprostřeny v pletivech rovnoměrně. Pokud byste sbírali za poledního vedra, část silic se odpaří a bylinky ztratí na intenzitě. Sběr po dešti je zase problematický kvůli vlhkosti – mokré listy snadno plesniví, ať je sušíte sebevíc.
Častou chybou je pěstování meduňky v příliš malém květináči. Kořeny se rychle rozrůstají a rostlina pak trpí nedostatkem živin. Přesazujte ji každý rok na jaře do nádoby o průměru alespoň o pět centimetrů větší. Na zahradě pozor na to, že se meduňka rychle šíří – pokud nechcete, aby vám zabrala polovinu záhonu, zasaďte ji do zapuštěné nádoby bez dna.
Meduňka je odolná, ale nesnáší přemokření v zimě. Should you have just about any concerns with regards to in which as well as how you can use zdroj informací, you possibly can e mail us in our web-page. Pokud ji pěstujete v květináči, na zimu přesuňte nádobu na chráněné místo a omezte zálivku. Venkovní rostliny zakryjte vrstvou listí nebo chvojí, ale ne igelitem – pod ním by se tvořila kondenzace voda a rostlina by uhnívala. S těmito zásadami se dočkáte husté meduňky plné vůně, která vám vydrží celou sezónu.
Jak sladit termíny a vyhnout se nejčastějším chybám Klíčové je naplánovat výsev podle skutečného počasí, ne podle kalendáře. Předpěstované rostliny vysazujte ven až po takzvaných ledových mužích, tedy po polovině května. Pokud je ale jaro teplé a půda prohřátá, můžete některé druhy vysévat přímo už v dubnu – u kopru nebo petržele to nevadí. Naopak u bazalky nikdy nespěchejte: přímý výsev venku před květnem většinou končí zničenými rostlinami. Pozor také na přemokření – bylinky v sadbovačích trpí více na přemokření než na sucho, proto zalévejte až když substrát na povrchu oschne.
Proč meduňku pravidelně zastřihávat Řez je u meduňky často opomíjený, ale zásadní. Bez něj rostlina rychle dřevnatí, listy ztrácejí vůni a tvar keře se rozpadá. Nejlepší je sklízet průběžně – odštípávat vrcholky výhonů od jara do podzimu. Tím podpoříte růst nových listů a rostlina zůstane kompaktní. Jakmile začne meduňka kvést, energie jde do květů a listy hořknou. Proto květy včas odstraňujte, pokud nechcete semena.
Jak připravit truhlík a substrát rady pro rekonstrukci suchomilné druhy Nejdříve se postarejte o drenáž. Na dno truhlíku dejte vrstvu keramzitu nebo štěrku, která zabrání přemokření kořenů. Substrát namíchejte z běžné zahradnické zeminy a písku v poměru asi tři ku jedné. Písek zajistí propustnost a rychlejší prohřátí půdy, což bylinkám vyhovuje. Pokud použijete pouze zahradnickou zeminu, bude se v ní držet voda a kořeny mohou zahnívat, zejména když přijde několik deštivých dní.
Při sběru jednotlivých listů postupujte odspodu rostliny. Starší listy mívají výraznější, ale často i hořkou chuť. Pro jemný aromatický dojem do salátů nebo na čerstvé použití volte mladší listy. Naopak na sušení nebo do vařených pokrmů se hodí i listy středně staré, které mají osvětlení v obývákuíc tříslovin. Typickou chybou je trhat celé stonky bez ohledu na růstový vrchol – rostlina pak vytváří slabé výhony s menším množstvím silic.
Zalévání je u truhlíků na slunci největší oříšek. Voda se z nádob rychle odpařuje, a proto kontrolujte substrát ideálně jednou denně, v horkých dnech klidně i dvakrát. Vždy zalévejte přímo k rostlinám, ne na listy, aby nedošlo k popálení. Pokud odjíždíte na několik dní, umístěte truhlík do polostínu nebo použijte samozavlažovací vložku, která udrží vláhu déle. Nadměrné zaléúložné prostory v malém bytěání je stejnou chybou jako sucho – kořeny začnou zahnívat a rostlina zežloutne.
- 이전글Den falschen Bodenbelag gegen Hall und Trittschall – ein Fehler, der den ganzen Effekt zunichtemacht 26.08.23
- 다음글Woran erkennt man langlebige Systeme wirklich? 26.08.23
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.
