Řadový dům s duší: Jak vměstnat život do úzkého prostoru > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Když jsem se před deseti lety stěhovala do prvního vlastního bytu o pětatřiceti metrech čtverečních, rychle jsem narazila na zásadní otázku. Kam s lidmi, kteří u mě chtějí přespat? Místa bylo poskrovnu, skříň už praskala ve švech a žádné volné lůžko neexistovalo. Tehdy jsem objevila kouzlo takzvaného click-clack mechanismu u pohovky. Během dne vypadala jako elegantní sedačka s pěti decentními dekorativními polštáři, které ladily s odstínem stěn. Večer jsem stáhla opěrák a rázem vzniklo rovné lehátko. Jediný problém nastal s úložným prostorem pro sezónní přikrývky. Nakonec jsem je musela nechat pod postelí v igelitových pytlích, což působilo chaoti

Světlo v řadovém domě je samostatná kapitola. V přízemí bývá jen jediné okno, někdy dvě, a ve středu dispozice vládne šero. Zbavte se proto těžkých závěsů a sáhněte po roletách z prodyšného lnu. Propouštějí měkké světlo, ale zároveň zajišťují soukromí od sousedů naproti. K tomu přidejte zrcadlo na celou stěnu naproti oknu, místnost se opticky zdvojnásobí. My jsme navíc do rohu umístili stojací lampu s tělem z lakované mosazi, která vrhá teplé světlo nahoru i dolů. Večer pak vypadá celý obývák jako útulný koutek v kavárně, ne jako stísněná chodba. A pokud máte možnost, propojte obývák s kuchyní vybouráním příčky. Průchod by měl být alespoň 120 centimetrů široký, jinak vznikne jen úzká chodba, která prostor ještě zmen