5 domácích hnojiv, která pokojovkám skutečně prospějí
페이지 정보
본문
Druhým signálem je stav substrátu v hloubce, ne jen na povrchu. Vrchní centimetr může být suchý, zatímco dole je stále vlhko. Strčte prst asi tři centimetry pod povrch nebo použijte dřevěnou špejli. Když po vytažení zůstane čistá a suchá, rostlina potřebuje vodu. Když na ní ulpívá vlhká zemina, ještě vydržte. U tlustolistých platí, že je lepší nechat substrát úplně proschnout než zalévat dřív.
Nezapomeňte na dvě věci, které lidé často podcení. Za prvé, rostliny před odjezdem nehnojte – hnojivo podporuje růst a tím i větší spotřebu vody. Za druhé, pokud máte někoho, kdo se o květiny postará, nedávejte mu obecné instrukce typu „trochu zalít". Napište konkrétně, které rostliny kolik vody chtějí a které naopak ne. Většina rostlin uhyne spíš na přelití než na nedostatek vody.
Než odjedete, zkontrolujte, jaké rostliny máte. Kaktusy a sukulenty vydrží bez vody i tři týdny, kdežto kapradiny, fuchsie nebo bazalka uvadnou za dva dny. Podle toho zvolte metodu. Čím větší květináč a čím těžší půda, tím pomaleji vlhkost ubývá. Malé plastové květináče na parapetu jsou nejrizikovější – ty potřebují řešení vždy.
Prevence spočívá v pravidelném sledování. Prohlédněte spodní strany listů dvakrát týdně, zvláště u mladých výhonků a poupat. Jakmile uvidíte první kolonii, zakročte okamžitě. Mšice vylučují medovici, která láká mravence. Mravenci si je chrání a přenášejí na další rostliny. Pokud tedy vidíte mravence šplhat po stoncích, hledejte mšice. Použijte lepové pásky nebo bariéru z vazelíny kolem stonku, abyste mravencům zabránili v přístupu.
Při přesazování nebo stříhání vždy kontrolujte, zda na nářadí nezůstaly mšice nebo vajíčka. Nůžky a nože otřete lihem. Nové rostliny před umístěním k ostatním dejte na dva týdny do karantény. Samozřejmě platí, že čím dříve zasáhnete, tím menší škody vzniknou. Pokud se mšice objeví na jedné rostlině, izolujte ji okamžitě – přemístěte ji na samostatné místo, ideálně za okno nebo do jiné místnosti, dokud problém nevyřešíte.
Pokojové rostliny rostou celý rok v omezeném objemu zeminy, takže živiny se poměrně rychle vyčerpají. Univerzální tekuté hnojivo z obchodu funguje, ale často je zbytečně silné nebo obsahuje soli, které se v květináči hromadí. Domácí hnojiva mají výhodu v tom, že víte, co do substrátu dáváte, a jejich příprava nezabere víc než pár minut. Důležité je ale dodržet dvě zásady: vždy ředit a nikdy nehnojit rostlinu, která je suchá nebo přesazená.
Druhé pravidlo se týká zálivky. Zalévejte, až když vrchní dva až tři centimetry substrátu proschly. Příliš častá zálivka udusí kořeny, ty začnou hnít a listy zežloutnou odspodu. Naopak přeschnutý substrát způsobí, že špičky listů zhnědnou a opadají. Voda má mít pokojovou teplotu a pokud možno nižší obsah vápníku. Tvrdá voda postupně zvyšuje pH substrátu a rostlina hůře přijímá živiny.
Nakonec pamatujte, že zdravá rostlina se silnou imunitou lépe odolává. Nepřehnojujte dusíkem – přebytek dusíku vytváří měkké pletivo, které mšice milují. Dopřejte rostlinám dostatek draslíku a fosforu. Pravidelně odstraňujte plevel v okolí, protože slouží jako úkryt pro mšice. Když budete důslední, dokážete šíření zastavit dřív, než zničí celou úrodu.
Nejjednodušší je důkladná zálivka těsně před odjezdem. Rostliny postavte do stínu, ideálně do místnosti na sever, pryč od přímého slunce a radiátorů. Květináče seskupte k sobě – vytvoří mikroklima s vyšší vlhkostí. Pod každý květináč dejte misku nebo hlubší podtácek a nalijte do něj vodu. Půda si ji postupně vytáhne. Pozor na přemokření: pokud rostlina stojí ve vodě týden, kořeny mohou uhnít. U malých květináčů ale naopak hrozí, že voda zmizí během dvou dnů.
Pro větší množství rostlin se vyplatí zavlažovací systém s kapátky nebo keramické samozavlažovací kužely. Nastavíte je před odjezdem a voda odkapává několik dní. U těchto pomůcek ale platí: vyzkoušejte je nejdřív doma, ne až na cestě. Častá chyba je příliš velký otvor nebo ucpaná hadička – rostlina pak dostane buď příliš mnoho, nebo žádnou vodu.
Proč se mšice vracejí i po postřiku Mnoho pěstitelů postříká napadenou rostlinu a myslí si, že je vyhráno. Mšice ale často přežívají v úžlabích listů, na spodní straně čepelí nebo v pupenech, kam se postřik nedostane. Další častou chybou je použití silného insekticidu, který zahubí i predátory – slunéčka, pestřenky a lumky. Bez přirozených nepřátel se mšice vrátí v ještě větším množství. Proto je lepší začít mechanickým odstraněním: rostlinu opláchnout proudem vody, otřít listy hadříkem namočeným v mýdlovém roztoku, nebo napadené části prostě odstřihnout a vyhodit do směsného odpadu, ne na kompost.
Nezapomeňte na dvě věci, které lidé často podcení. Za prvé, rostliny před odjezdem nehnojte – hnojivo podporuje růst a tím i větší spotřebu vody. Za druhé, pokud máte někoho, kdo se o květiny postará, nedávejte mu obecné instrukce typu „trochu zalít". Napište konkrétně, které rostliny kolik vody chtějí a které naopak ne. Většina rostlin uhyne spíš na přelití než na nedostatek vody.
Než odjedete, zkontrolujte, jaké rostliny máte. Kaktusy a sukulenty vydrží bez vody i tři týdny, kdežto kapradiny, fuchsie nebo bazalka uvadnou za dva dny. Podle toho zvolte metodu. Čím větší květináč a čím těžší půda, tím pomaleji vlhkost ubývá. Malé plastové květináče na parapetu jsou nejrizikovější – ty potřebují řešení vždy.
Prevence spočívá v pravidelném sledování. Prohlédněte spodní strany listů dvakrát týdně, zvláště u mladých výhonků a poupat. Jakmile uvidíte první kolonii, zakročte okamžitě. Mšice vylučují medovici, která láká mravence. Mravenci si je chrání a přenášejí na další rostliny. Pokud tedy vidíte mravence šplhat po stoncích, hledejte mšice. Použijte lepové pásky nebo bariéru z vazelíny kolem stonku, abyste mravencům zabránili v přístupu.
Při přesazování nebo stříhání vždy kontrolujte, zda na nářadí nezůstaly mšice nebo vajíčka. Nůžky a nože otřete lihem. Nové rostliny před umístěním k ostatním dejte na dva týdny do karantény. Samozřejmě platí, že čím dříve zasáhnete, tím menší škody vzniknou. Pokud se mšice objeví na jedné rostlině, izolujte ji okamžitě – přemístěte ji na samostatné místo, ideálně za okno nebo do jiné místnosti, dokud problém nevyřešíte.
Pokojové rostliny rostou celý rok v omezeném objemu zeminy, takže živiny se poměrně rychle vyčerpají. Univerzální tekuté hnojivo z obchodu funguje, ale často je zbytečně silné nebo obsahuje soli, které se v květináči hromadí. Domácí hnojiva mají výhodu v tom, že víte, co do substrátu dáváte, a jejich příprava nezabere víc než pár minut. Důležité je ale dodržet dvě zásady: vždy ředit a nikdy nehnojit rostlinu, která je suchá nebo přesazená.
Druhé pravidlo se týká zálivky. Zalévejte, až když vrchní dva až tři centimetry substrátu proschly. Příliš častá zálivka udusí kořeny, ty začnou hnít a listy zežloutnou odspodu. Naopak přeschnutý substrát způsobí, že špičky listů zhnědnou a opadají. Voda má mít pokojovou teplotu a pokud možno nižší obsah vápníku. Tvrdá voda postupně zvyšuje pH substrátu a rostlina hůře přijímá živiny.
Nakonec pamatujte, že zdravá rostlina se silnou imunitou lépe odolává. Nepřehnojujte dusíkem – přebytek dusíku vytváří měkké pletivo, které mšice milují. Dopřejte rostlinám dostatek draslíku a fosforu. Pravidelně odstraňujte plevel v okolí, protože slouží jako úkryt pro mšice. Když budete důslední, dokážete šíření zastavit dřív, než zničí celou úrodu.
Nejjednodušší je důkladná zálivka těsně před odjezdem. Rostliny postavte do stínu, ideálně do místnosti na sever, pryč od přímého slunce a radiátorů. Květináče seskupte k sobě – vytvoří mikroklima s vyšší vlhkostí. Pod každý květináč dejte misku nebo hlubší podtácek a nalijte do něj vodu. Půda si ji postupně vytáhne. Pozor na přemokření: pokud rostlina stojí ve vodě týden, kořeny mohou uhnít. U malých květináčů ale naopak hrozí, že voda zmizí během dvou dnů.
Pro větší množství rostlin se vyplatí zavlažovací systém s kapátky nebo keramické samozavlažovací kužely. Nastavíte je před odjezdem a voda odkapává několik dní. U těchto pomůcek ale platí: vyzkoušejte je nejdřív doma, ne až na cestě. Častá chyba je příliš velký otvor nebo ucpaná hadička – rostlina pak dostane buď příliš mnoho, nebo žádnou vodu.
Proč se mšice vracejí i po postřiku Mnoho pěstitelů postříká napadenou rostlinu a myslí si, že je vyhráno. Mšice ale často přežívají v úžlabích listů, na spodní straně čepelí nebo v pupenech, kam se postřik nedostane. Další častou chybou je použití silného insekticidu, který zahubí i predátory – slunéčka, pestřenky a lumky. Bez přirozených nepřátel se mšice vrátí v ještě větším množství. Proto je lepší začít mechanickým odstraněním: rostlinu opláchnout proudem vody, otřít listy hadříkem namočeným v mýdlovém roztoku, nebo napadené části prostě odstřihnout a vyhodit do směsného odpadu, ne na kompost.
- 이전글Kiedy "94" ma sens, a kiedy lepiej dać sobie spokój 26.09.12
- 다음글Róż w sypialni czy cukierkowy kicz — co decyduje o różnicy 26.09.12
댓글목록
등록된 댓글이 없습니다.