Potisk versus vzor: který skryje víc? > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Směsové příze – nejčastěji kombinace vlny s polyesterem, akrylu s bavlnou nebo polypropylenu sviskózou – se v čalounictví používají proto, že spojují příjemný omak s odolností. Syntetická složka drží tvar a brzdí odírání, úPrava InteriéRu přírodní složka dodává matný vzhled a snižuje elektrostatiku. Here is more regarding Ingeekswetrust.de check out our web site. Jenže poměr složek rozhoduje o byt v panelákušem. Pokud je v přízi víc než zhruba polovina levnější syntetiky, melír ztrácí hloubku a při bočním světle vypadá „placatě". Naopak příliš mnoho přírodní složky znamená větší srážlivost a nutnost počítat s rezervou při střihu.

Poslední a nejméně viditelná nevýhoda: odnímatelný povlak vytváří pocit, že údržba není potřeba. Lidé přestanou řešit vlhkost, větrání a čistotu pod ním. Jenže právě tam se hromadí prach, roztoči a plísně. Povlak je třeba sundat alespoň jednou za čas a zkontrolovat, co je pod ním. Jinak se z ochrany stane zdroj problémů. Výhoda odnímatelného povlaku spočívá v tom, že ho lze sundat. Skrytá nevýhoda je, že ho lidé sundávají málo.

Když zvuk vydává dřevo, kov nebo pruži

U sedacích ploch rozhoduje směr vlákna a orientace vzoru. Pokud vzor běží po délce a sedí se přes něj, každé pomačkání kopíruje linii motivu a vzniká pruh. Zvolte raději vzor s kroucenými, rozvětvenými nebo abstraktními tvary, které nemají jasný směr. U čalounění, kde se látka napíná přes hrany, se vyhněte velkým opakujícím se motivům, které se na hraně půlí. Malý motiv opakovaný v husté síti na hraně zmizí, velký květ se rozejde a je to vidět víc než opotřebení samo.

Vzorované tkaniny nejsou jen otázkou vkusu. U sedacího nábytku, pracovního oděvu nebo ložního povlečení rozhoduje vzor o tom, jak dlouho bude látka vypadat přijatelně. Drobné opotřebení vzniká vždy – na sedácích, loketních opěrkách, kolenou. Otázka není, zda se objeví, ale jak rychle bude vidět. Právě tady hraje vzor hlavní roli, často úložné prostory v malém bytěětší než samotný druh vlákna.

Při čalounění je potřeba hlídat směr vzoru. Melírované plochy mají tendenci měnit odstín podle toho, jak na ně dopadá světlo, takže díly stříhané v opačném směru nitě vypadají jinak. Vždy proto klást střihy jedním směrem a před šitím si je srovnat na podlaze. Častá chyba je kombinovat melírovaný povrch s hladkým jednobarevným lemem ve stejné barvě — rozdíl v odlesku je pak vidět víc než samotný vzor. Lepší je lem zvolit v neutrálním odstínu, který se od melíru záměrně odliší.