4 podmínky, kdy se zimní hnojení vyplatí a kdy škodí > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Než rostlinu přesadíte, blok nejprve rozdrobte a zalijte vodou. Lisovaný kokos nasákne několikanásobek své hmotnosti. Nechte ho nabobtnat, pak ho rukama rozmělněte, aby nezůstaly suché hrudky. Vzniklou hmotu přesypete do nádoby a teprve potom sázíte. Suchý kokos při zalévání odtéká po okrajích a rostlina zůstává v suchu, i když jste právě zalili.

Dělení trsu je nejspolehlivější způsob, jak z jedné rostliny získat několik stejných kopií. Zároveň je to ale zárekonstrukce koupelny krok za krokem, při kterém se dá snadno zničit kořenový systém i celá rostlina. Rozhodující je načasování a to, jak moc při práci s kořeny spěcháte. Dělit se dá téměř cokoli, co tvoří odnože nebo má silný kořenový bal – trvalky, nábytek Na míru okrasné trávy, kapradiny, ale i pokojovky s hlízami.

Největší chybou je začít hnojit. Hnojivo v době stresu nutí rostlinu do růstu, na který nemá sílu, a kořeny se mohou spálit ještě víc. If you loved this post and you would want to receive more info about torrentik.net assure visit our own webpage. Stejně tak nepomůže mlžení ani rosení listů během dne. další častá chyba je okamžité přesazení do většího květináče. Rostlina potřebuje nejdřív stabilitu, ne nový substrát. První dva týdny ji nechte v klidu a jen kontrolujte vlhkost půdy.

Nejčastější chyba je hnojení všech rostlin stejně. Každá má jiný rytmus. Zimní zelenina a česnek potřebují živiny brzy na jaře, ovocné stromy až po odkvětu, okrasné dřeviny na konci zimy. Pokud si nejste jisti, raději vynechejte hnojení úplně a počkejte na jaro. Rostlina bez hnojení přežije, rostlina otrávená nadbytkem solí ne.

Přesazení je nejúčinnější zásah, ale musí se udělat ve správný čas. Ideální je konec zimy nebo začátek jara, kdy rostlina přirozeně startuje. Vyberte květináč jen o jednu velikost větší – příliš velký prostor vede k přemokření a hnilobě. Při přesazování odstraňte starý substrát z kořenů, odstřihněte suché a měkké kořeny a zkontrolujte, zda nejsou obalené do spirály. Pokud ano, jemně je rozpleťte. Nový substrát lehce upěchujte, ale ne zhutněte. Po přesazení nezalévejte hned vydatně, počkejte dva až tři dny, aby se případné poškozené kořeny stačily zahojit.

Druhé pravidlo se týká drenáže. Otvor na dně není volitelný doplněk. Pokud květináč nemá odtok, voda se hromadí u dna a kořeny uhnívají během několika týdnů. Keramické květináče bez otvoru používejte jen jako obal, do kterého postavíte plastový květináč s odtokem. Mezi oba květináče dejte vrstvu keramzitu, aby rostlina nestála přímo ve vodě, která vytekla.

Základní pravidlo zní: hnojte jen to, co v zimě skutečně roste nebo raší. Mezi takové rostliny patří ozimá zelenina, jako je polníček, špenát, ozimý pórek nebo kapusta. Dále zimní cibule a česnek, které na podzim zakoření a na jaře potřebují startovací dávku dusíku. V mírných polohách lze přihnojit i trávník, ale pouze pokud teploty neklesají pod bod mrazu a půda není promrzlá. Naopak ovocné stromy, okrasné dřeviny, trvalky a pokojové rostliny v zimním klidu nehnojte vůbec. Jejich metabolismus je utlumený, kořeny nepřijímají živiny a hnojivo se v půdě hromadí, což vede k zasolení a spálení kořenů.

Zimní hnojení není automatická součást zahradního kalendáře. Záleží na tom, v jakém stavu rostlina vstupuje do zimy, jakou má zásobu živin v půdě a jestli jde o druh, který v chladu vůbec přijímá vodu a živiny. Pokud se hnojí naslepo, peníze i práci spálíte a někdy rostlinu rovnou zabijete.

U zimní zeleniny a česneku se osvědčuje přihnojení na konci února, kdy půda rozmrzne do hloubky pěti centimetrů. Dávka musí být nízká, maximálně polovina běžné jarní dávky. Nadbytek dusíku v chladu podporuje měkké pletivo, které pak povolí při prvním mrazíku. Lepší je použít kompost nebo vyzrálý hnůj zapravený už na podzim. Ten se v zimě pomalu rozkládá a živiny uvolňuje postupně, přesně podle toho, Barvy Stěn do ObýváKu jak se půda ohřívá.

Velikost květináče není kosmetická záležitost. Příliš malý květináč dusí kořeny, příliš velký je utápí ve vlhké půdě. Rozhoduje o tom, jak rychle rostlina poroste, jestli bude kvést a jestli přežije přes zimu. Následujících sedm pravidel vychází z toho, co kořeny skutečně potřebují, ne z toho, jak květináč vypadá na parapetu.

Čtvrté pravidlo se týká kontroly před přesazením. Rostlinu vyjměte a prohlédněte bal. Pokud jsou kořeny omotané dokola podél stěn, je čas přesadit. Pokud bal drží pohromadě a kořeny jsou světlé a rovnoměrné, počkejte do jara. Páté pravidlo: nikdy nepřesazujte do květináče, který je jen o centimetr větší, pokud rostlina aktivně neroste. Šesté: těžké květináče jsou stabilnější u vysokých druhů, lehké plasty zase rychleji prosychají a hodí se pro sukulenty.