Když je k dispozici jen deset metrů, zahrajte si tyto štafety > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Vyberte jeden typ podnětu a držte se ho. Buď se hledá barva, nebo tvar, nebo rozdíl. Míchat dohromady pět pravidel znamená, že dítě přestane vnímat rozdíly a začne tipovat. U nejmenších funguje dobře hledání dvojic stejných obrázků nebo předmětů, které se liší jen v jedné vlastnosti — třeba barvě. U starších přidejte časový limit, ale až ve chvíli, kdy dítě zvládá hru bez chyb. Limit, který přichází dřív, než je dovednost zvládnutá, vytváří jen stres.

Deset her, které se vejdou na malý prostor 1. Klasická štafeta s obíháním mety. 2. Štafeta pozadu — běží se zpět, ale stále čelem k metě. 3. Štafeta s míčem: hráč dribluje k metě a zpět. 4. Štafeta se skákáním po jedné noze. 5. Štafeta, kde se předává šátek nebo kus látky místo plácnutí. 6. Štafeta ve dvojicích, kdy se partneři drží rekonstrukce koupelny krok za krokem ruce a běží společně. 7. Štafeta s přenášením předmětu na hlavě — kdo ho upustí, vrací se na start. 8. Štafeta s přeskakováním nízké překážky, třeba knihy. 9. Štafeta, při níž se na každé obrátce musí udělat dřep. 10. Tichá štafeta — předává se jen pohledem a úsměvem, takže nikdo nesmí mluvit.

Největší chyba je napustit bazének nebo pustit sprchu na zahradě a nechat vodu odtéct do kanálu. Voda z prvního naplnění se dá použít opakovaně. Po hraní ji nechte usadit, přeceďte přes jemné síto a použijte na spláchnutí nebo na ranní zálivku. Pokud máte bazének s filtrací, vodu neměňte každý den, ale jen dolévejte odpařenou. Chemii do bazénku nepřidávejte, pokud ji chcete později použít na rostliny – chlor a modrá skalice rostlinám škodí.

Pro samotnou hru se osvědčilo držet se tří pravidel: materiálu berte jen tolik, kolik unesete v jedné ruce; každý kus, který se při hře rozbije, odneste domů nebo vyhoďte do koše; a po hře vraťte na místo to, co jste si půjčili a co ještě může sloužit přírodě. Tím zůstane hra zábavou a les nebude vypadat jako po nájezdu.

Patnáct věcí, které opravdu fungují 1. Ježek z kaštanu a špejlí — tělo z jednoho velkého kaštanu, bodliny z půlených špejlí. 2. Panáčci z žaludů — hlava, trup, nohy, spojené špejlí. 3. Loďka z kůry — kůra jako trup, list jako plachta, větvička jako stěžeň. 4. Obrázek z listů — listy se lepí na tvrdý papír, překryjí se průhlednou fólií. 5. Šišková zvířátka — šiška jako tělo, žalud jako hlava. 6. Korálky z jeřabin — přes den usušit, pak navlékat na nit. 7. Mechový terárium v zavařovačce — mech, pár kamenů, víčko. 8. Mandala z přírodnin na zemi — bez lepení, jen skládat do kruhu. 9. Domeček pro skřítka — z větviček a kůry, slepený tavnou pistolí. 10. Razítka z půlených jablek a brambor — barva, papír, hotovo. 11. Obrázek z bukvic — lepí se na karton, dobře drží. 12. Zvířátka z listů — list jako křídlo, kaštan jako tělo. 13. Věnec z větviček — ohýbat rekonstrukce koupelny krok za krokem vlhka, pak usušit. 14. Svíčka v kaštanu — vydlabaný kaštan, malá svíčka, jen pod dohledem. 15. Koláž z kůry — kůra se láme na kousky a lepí na podklad.

Nejčastější chyba je sbírat přírodniny po dešti. Mokré listí se slepí a zplesniví, kaštany změknou a špejle v nich nedrží. Druhá chyba je nechat děti pracovat s tavnou pistolí bez dozoru — hrot pálí i při nízké teplotě. Třetí je lepit na papír, který se kroutí; používejte tvrdý karton nebo dřevěnou desku. A čtvrtá: přírodniny z lesa nenechávejte v uzavřené krabici, potřebují vzduch.

Deset metrů je méně, než kolik měří školní chodba, a přesto se na takové ploše dá hrát štafeta, která děti zabaví na celé odpoledne. Klíčem je zvolit hru, kde rozhoduje obratnost a přesnost, ne délka běhu. Vyzkoušejte těchto deset variant — všechny zvládnete v tělocvičně, na dvoře i na pěti metrech čtverečních.

Doma přírodniny nejdřív proberte a nechte přes noc proschnout na novinách. Teprve pak se dá lepit. Pokud lepíte hned, tavné lepidlo se na vlhkém povrchu nechytí a děti to po pár minutách vzdají. Kaštany a žaludy stačí propíchnout špejlí nebo slabým vrtákem, ale u malých dětí raději použijte tavnou pistoli s krátkým hrotem a držte jim ruku. Silné lepidlo na dřevo je pomalejší a děti u něj nevydrží sedět.

Než se vrátíte z lesa, je dobré vědět, co vlastně sbírat. Děti chtějí nosit domů všechno, ale mokré listí, shnilé plody a kameny s mechem jsou za hodinu na odpis. Berte jen to, co vydrží: šišky, kaštany, žaludy, suché větvičky, kůru z padlých stromů, mech ze země (ne ze skal), suché listy, bukvice, šípky a jeřabiny. If you are you looking for more information on Http://Bookmarkingcentrals.Com look at our webpage. Vyhněte se všemu, byt v paneláku co je mokré, plesnivé nebo lepivé — doma z toho bude zápach a plíseň do druhého dne.

Hotové výrobky vydrží nejdéle, když je postříkáte bezbarvým lakem ve spreji. Děti ale chtějí hlavně proces, ne výsledek. Nechte je, ať si mandalu rozloží a složí znovu, ať ježkovi upadne pár bodlin. Právě v tom je celá zábava. Až se příště vrátíte z lesa, vezměte si jen to, co unesete v jedné tašce — zbytek nechte v lese.