Když chcete nakládat rajčata bez zavařování, dejte jim čas > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Jak poznat, že je korek utažený správn

Další častá chyba je špinavá sklenice nebo poškozené víčko. Sklenice i víčka důkladně vymyjte a propláchněte, nejlépe v horké vodě. Pokud se víčko po sterilaci neprohne, sklenici znovu neotvírejte a spotřebujte ji mezi prvními. Po zavaření nechte sklenice vychladnout v klidu, bez otřásání a bez přelévání studenou vodou. Náhlé ochlazení sice urychlí chlazení, ale může popraskat sklo a zbytečně zatíží obsah.

If you liked this article and you would such as to get even more info concerning přečtěte si více kindly browse through our website. Nakládaná rajčata bez zavařování se obejdou bez horké lázně i bez tlaku v hrnci. Rozhoduje čistota, poměr kyseliny a soli a chlad. Rajčata se „uvaří" sama v nálevu, pokud jim dáte dva až tři týdny v chladu. Nejlepší jsou pevné masité odrůdy, které nedrží příliš mnoho vody. Cherry rajčata jsou rychlá, ale měknou. Velká šťavnatá rajčata se hodí spíš na protlak.

Základem je čistota. Sklenice musí být dokonale umyté a zbavené jakýchkoli zbytků. Po umytí je vhodné je vypláchnout horkou vodou a nechat okapat dnem vzhůru. Víčka zkontrolujte – nesmí být promáčknutá, rezavá ani s poškozeným těsněním. Stejně důležité je maso: použijte čerstvé, ideálně den staré, a vždy ho předem prohlédněte. Jakýkoli zápach nebo slizký povrch znamená vyřadit.

Nádoba, zátěž a teplota rozhodují o výsledku Zeleninu natlačte do sklenice nebo keramického hrnce tak, aby byla zcela ponořená. Nad hladinou nechte asi dva centimetry prostoru. Na povrch položte talířek nebo kámen, který zeleninu udrží pod hladinou. Sklenici zakryjte víčkem, ale ne těsně – kvašení uvolňuje plyn, který musí unikat. Ideální teplota je 18 až 22 °C. Při vyšší teplotě kvašení proběhne rychleji, ale zelenina měkne a chuť je ostřejší. Při nižší teplotě se proces zpomalí a může se objevit plíseň.

První dny kontrolujte hladinu a případně dolijte převařenou osolenou vodou. Pokud se na povrchu objeví bílý film, není to nutně problém – bývá to kvasinka. Zelený nebo chlupatý povlak znamená plíseň a celý obsah je lepší vyhodit. Také zápach po hnilobě nebo acetonu je signál, že něco selhalo. Nepoužívejte chlorovanou vodu, ta kvašení brzdí.

Kvašení zeleniny stojí na dvou věcech: dostatku soli a nepřístupu vzduchu. Rozdíl mezi slaným nálevem a suchým postupem určuje, jakou zeleninu zvolit a jakou nádobu použít. U okurek, paprik nebo květáku se hodí nálev, protože plody mají tuhou strukturu a potřebují tekutinu, která je obklopí. U zelí, mrkve nebo kedluben stačí suchý postup – zeleninu osolíte, promačkáte a ona pustí vlastní šťávu. Poměr soli je vždy 2 až 3 procenta hmotnosti zeleniny, tedy na kilogram zeleniny 20 až 30 gramů soli. Více soli kvašení zpomalí, méně ho může pustit do hniloby.

Typické chyby: málo soli, zelenina vyčnívající nad hladinu, těsné uzavření bez úniku plynu a špinavé nádobí. Sklenice i závaží důkladně umyjte a vypláchněte horkou vodou. Zeleninu před kvašením nevařte, ztratila by přirozené bakterie. Když kvašení běží, ochutnávejte. Zelí je hotové za 5 až 10 dní, okurky za 2 až 3 týdny. Hotový výrobek přemístěte do chladu, tím se proces zastaví. Kvašená zelenina vydrží v chladničce několik měsíců, pokud je ponořená ve vlastní šťávě.

Po zavaření nechte sklenice vychladnout dnem vzhůru, alespoň přes noc. Víčko musí být prohlé a pevně přisáté. Pokud po otevření cítíte jakýkoli divný zápach, vidíte pěnu nebo zákal, obsah raději vyhoďte. Skladujte v chladu a temnu, ideálně při teplotě do 15 °C. Takto zavařená rajčata vydrží minimálně rok, omáčky i déle. Stačí dodržet pár základních pravidel a úspěch se dostaví.

Nejčastější chyby: zavařování v horkovzdušné troubě bez vodní lázně, nedostatečné zavíčkování a plnění sklenic až po okraj. Nad hladinou musí zůstat alespoň dva centimetry volného prostoru. Další častá chyba je přidání příliš velkého množství cukru nebo naopak žádné kyseliny. Cukr sám o sobě konzervant není, naopak může podpořit růst nežádoucích mikroorganismů, pokud není dostatečně kyselé prostředí.

Než začnete plnit sklenice, připravte si vše dopředu. Sklenice musí být čisté, ideálně vysterilizované v troubě nebo horkou vodou, víčka nová a suchá. Rajčata omyjte, odstraňte stopky a tvrdý zelený střed. U celých plodů se doporučuje slupku naříznout do kříže a krátce spařit, aby šla snadno stáhnout. Loupaná rajčata se do sklenic plní i s menším množstvím šťávy, kterou jste si odložili. Do každé sklenice přidejte půl čajové lžičky soli a špetku kyseliny citronové nebo lžíci octa – to je právě ta pojistka, která vyrovnáúložné prostory v malém bytěá nízkou kyselost rajčat.

Jak zavařit celá rajčata, pyré i omáčku Celá rajčata se plní do sklenic co nejtěsněji, zalijí vlastní šťávou nebo mírně oslazenou vodou a zavíčkují. Zavařujte při 85–90 °C po dobu 25–30 minut od dosažení teploty. Pyré připravíte tak, že rajčata rozvaříte, pro pasírujete a necháte odpařit na požadovanou hustotu. Čím hustší pyré, tím kratší doba zavařování – stačí 20 minut při 90 °C. Omáčky se zavařují nejdéle, obvykle 35–40 minut, protože obsahují cibuli, česnek a koření, které zvyšují riziko kažení. Vždy dodržte předepsanou teplotu, ne jen dobu varu.