Postřehové hry dětem kazí přílišná nápověda rodičů > 자유게시판

Pantomima není jen hra na ticho. Pro děti je to nástroj, jak zařídit malou kuchyni objevit vlastní tělo, emoce a schopnost domluvit se beze slov. Vedoucí kroužku i rodiče na ni často narazí ve chvíli, kdy potřebují děti zabavit bez pomůcek, nebo naopak chtějí rozvíjet jejich pozornost a fantazii. Základ je jednoduchý: ukazujte, nepopisujte. Dítě se učí nápodobou, takže místo vysvětlování předveďte rukama, jak roste květina, nebo jak se peče chleba. První minuty věnujte rozehřátí – protažení prstů, dlaní, ramen a obličeje. Teprve pak zadávejte konkrétní úkoly.

Změnu oznamte předem a nahl

První je „kolíčkový hokej". Na stůl položte dva kolíčky jako branky a pomocí dalšího kolíčku nebo víčka od PET lahve se snažte dostat kuličku z alobalu mezi ně. Dva hráči, žádné náčiní navíc. Druhá hra: „novinový slalom". Z novin vytrhejte několik listů, položte je na zem jako překážky a hráč se zavázanýma očima musí projít z jednoho konce místnosti na druhý, aniž by našlápl na papír. Třetí je „pantomima beze slov" – jeden ukazuje zvíře nebo činnost, ostatní hádají. Všechno jsou hry, které nepotřebují nic než to, co už doma leží.

Večerní kruh u ohně nemá být program pro obecenstvo. Když se vede dobře, lidé se sami zapojí, smějí se a odcházejí dřív, než se oheň propadne. Rekvizity nejsou potřeba. Stačí hlas, tělo a ochota udělat první krok. Následujících dvanáct her funguje i v malé skupině, v lese, na zahradě nebo na tábořišti. Důležité je vybrat tři až čtyři a neprotahovat je do noci.

Postřehové hry vypadají jednoduše: dítě hledá obrázek, rodič ho opraví, hotovo. Jenže právě tady vzniká nejčastější chyba. Když dospělý napovídá příliš brzy, dítě se učí čekat na vodítko místo toho, aby samo sledovalo detaily. Trénink pozornosti přitom stojí na něčem jiném — na tichém hledání, vlastním tempu a snesitelné míře zmatku.

Zvláštní kategorii tvoří hry na pozorování. „Kdo zmizel": jeden odejde za oheň, ostatní si vymění místa, on hádá, kdo chybí. „Dvojice": lidé se rozdělí do dvojic, na povel se rozutečou a beze slov hledají svou dvojici podle zvuku nebo gesta. „Zrcadlo": dvojice se naproti sobě napodobuje, jeden vede, druhý následuje. Po minutě se role vymění. „Tichá scéna": skupina beze slov zahraje situaci, kterou zadá vedoucí, například ranní vstávání v dešti.

Jak si poradit s papíry, které se množí Největší zdržení vzniká u dokumentů, které vyžadují akci. Místo abyste je řešili jeden po druhém, udělejte si krátký blok na jejich zpracování. Nastavte si časovač na jednu minutu a vezměte do ruky pouze jeden papír. Přečtěte si ho, rozhodněte a udělejte konkrétní krok – podepište, orazítkujte, založte do šanonu. Pokud to nejde stihnout do minuty, není to papírování, ale projekt. Takový dokument odložte do zvláštní přihrádky a věnujte se mu později byt v paneláku delším bloku.

Dalším praktickým krokem je digitalizace. Naskenujte dokument a uložte ho do složky s jasným názvem. Papírovou verzi pak můžete skartovat, pokud nejde o originál. Tím si uvolníte místo a příště najdete vše během několika sekund. Pozor ale na to, abyste skenování neodkládali – hromada papírů k naskenování roste rychleji než hromada hotových. Nastavte si pravidlo, že každý den zpracujete alespoň jeden papír touto cestou.

Začněte tím, že si na stůl položíte pouze tři věci: podložku na psaní, pero a desky na hotové dokumenty. Všechno ostatní odklidíte. Během minuty stihnete podepsat až pět listů, pokud víte, kam je zařadit. Trik spočívá v tom, že každý papír má své předem dané místo. Když se objeví nový dokument, okamžitě rozhodnete: podepsat, založit, nebo vyhodit. Nikdy neodkládejte na později – to je začátek nepořádku.

Důležité je také správné třídění. Používejte barevné značky nebo průhledné obaly, abyste na první pohled poznali, co je hotové a co čeká na akci. Vyhněte se tomu, abyste papíry skládali do šuplíku „na později". Ten se rychle změní v černou díru. Místo toho mějte po ruce koš na nepotřebné věci a nebojte se vyhodit. Většina papírů, které si ponecháte, už nikdy nebudete potřebovat.

Papírování nemusí být otrava, která zabere celý večer. Pokud jde o rychlé úkony, jako je podepsání, roztřídění nebo založení dokumentu, dá se to zvládnout do minuty. Klíčem je připravit si prostředí a mít po ruce jen to, co skutečně potřebujete. Nejčastější chyba je hromadění papírů na jedné hromadě bez systému. Pak člověk ztrácí čas přehrabováním a odkládáním.

Na závěr si udělejte krátkou kontrolu jednou týdně. Projděte desky a šanony, vyhoďte staré účtenky a letáky. Zabere to pár minut, ale udrží systém funkční. Pokud se papíry začnou kupit, zkraťte dobu na jednu minutu a zkuste jen vytřídit to, co leží na vrchu. Není potřeba dělat byt v panelákuše najednou. Stačí malý krok a papírování vás přestane zdržovat.

If you liked this article and you would like to acquire more info relating to http://bookmarkingcentrals.Com/user/vedabriseno3/history/ please visit our own website.