Zavařování řepy, které zkazí chuť i barvu > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Typická past je koupit hrnec, do kterého se sklenice vejdou jen tak tak. Při zavařování se voda vaří, hladina stoupá a pěna se dostává nad okraj. Pokud je hrnec přeplněný, voda přeteče na plotnu, zbytek se vypaří a sklenice zůstanou nad hladinou. Zavařování pak neprobíhá ponořením, ale jen horkou párou, což u malých dávek nestačí k bezpečné sterilaci. Vždy nechte alespoň třetinu objemu hrnce volnou.

Než začnete, připravte si sklenice a víčka. Sklenice důkladně umyjte a propláchněte horkou vodou, víčka zkontrolujte, zda nejsou rezavá nebo promáčknutá. Rajčata omyjte, odstraňte stopky a případné otlaky. U celých plodů se doporučuje udělat do slupky malý zářez nebo špičkou nože propíchnout, aby při sterilaci nepraskla slupka a nálev se dostal dovnitř. Nálev na celá rajčata připravte z vody, octa, soli a trochy cukru. Na 1 litr vody dejte asi 0,5 litru octa, 2 lžíce soli a 2 lžíce cukru. Ochutnejte a upravte podle chuti.

Pokud po třech dnech není v moštu vidět žádná aktivita, něco chybí. Nejčastější příčiny jsou tři: příliš studený mošt, příliš vysoký obsah kyselin nebo nedostatek dusíku pro kvasinky. Mošt se dá ohřát na 18 °C, přidat živná sůl pro kvasinky nebo mírně snížit kyselost uhličitanem vápenatým. Nikdy ale nenalévejte do moštu vodu, tím se jen naředí chuť. Další častá chyba je příliš těsné uzavření nádoby. Kvasinky potřebují trochu kyslíku na start, teprve později pracují anaerobně.

Červená řepa se při zavařování chová jinak než okurky nebo zelí. Obsahuje hodně cukru, betalainová barviva a specifickou zeminu, která při špatném postupu přejde do nálevu. Právě proto se vyplatí znát několik pravidel, která rozhodují o tom, zda sklenice vydrží měsíce, nebo se během týdne zakalí a zhořknou.

Řepa zavařovaná v tomto nálevu vydrží minimálně rok, aniž ztratí barvu a křupavost. Sladkokyselý nálev se hodí k salátům i jako příloha k masu, ale pokud ho chcete použít do studené kuchyně, před podáváním ho slijte a řepu krátce propláchněte, aby nepřebil ostatní chutě.

Škrob a pektin místo zbytečné chem

Hotové octové kvašení poznáte podle chuti, ne podle kalendáře. Ochutnejte lžičkou: pokud je kyselina ostrá, ale stále příjemná, je hotovo. Potom ocet přeceďte přes jemné síto nebo plátno, přelijte do tmavých sklenic a uzavřete. Skladujte v chladu a temnu. Na dně nechte malé množství tekutiny s octovou matkou, které použijete jako startér pro další várku. Právě tento krok většina lidí vynechá a pak čeká, že nový kvas naskočí sám od sebe. Bez aktivní kultury to trvá déle a snadno se chytí plíseň.

If you cherished this short article and you would like to obtain more data relating to informace kindly stop by our own page. Mnoho lidí založí kvas, sleduje ho první dva dny a pak se diví, že místo octa mají plíseň nebo jen kyselý alkohol. Nejčastější chyba není ve špatné surovině, ale v tom, že se kvas po prvním týdnu přestane hlídat. Octové kvašení není jednorázový úkon, ale proces, který potřebuje pravidelný přístup vzduchu, stabilní teplotu a čistotu. Bez toho se acetobacter nepřemnoží a kvas se zvrhne.

Kvašení probíhá ve dvou fázích. Nejprve kvasinky přemění cukr na alkohol, teprve pak octové bakterie přemění alkohol na kyselinu octovou. Když obě fáze probíhají současně v jedné nádobě, vzniká typický zápach po kvasnicích a kvašení se zpomalí. Proto je lepší nechat nejprve dokvasit alkoholové kvašení a teprve potom tekutinu provzdušňovat. Během alkoholové fáze nádobu uzavřete vzduchovou uzávěrkou, během octové fáze naopak nechte povrch volně přístupný vzduchu, více informací najdete zde ale přikrytý plátnem nebo gázou proti octovým muškám.

Když se na hladině objeví blána, ještě to neznamená úspěch Bílý, tenký a průsvitný film na hladině je octová matka a znamená, že kvašení běží správně. Problém nastává, když je blána tlustá, vrásčitá, suchá nebo našedlá. To už je plíseň, která se do octa dostala vzduchem. Takový kvas se musí vylít, i kdyby pod blánou tekutina vypadala dobře. Plíseň produkuje mykotoxiny, které se do octa uvolňují, a převařením se nezničí. Další častá chyba je míchání kovovou lžící nebo nalévání do nádoby, která předtím obsahovala olej. Tuk na hladině vytvoří film, který brání přístupu kyslíku, a octové bakterie se udusí.

Teplota je druhý největší faktor. Ideální rozmezí je mezi 20 a 28 stupni Celsia. Při nižší teplotě kvašení téměř stojí a při vyšší se zvyšuje riziko octových mušek a plísní. Nádobu postavte na tmavé místo, kde není průvan a kde teplota nekolísá. Přímé slunce kvas přehřívá a ničí enzymy. Pokud kvas zapáchá po acetonu nebo po lepidle, je to signál, že se přemnožily nežádoucí bakterie a celý obsah je potřeba vylít. zdravý kvas voní kysele, čistě a připomíná jablečný ocet.