5 pravidel, díky nimž hrušky v kompotu vydrží celou zimu > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Hotové konzervy skladujte v chladu a temnu. Kyselé konzervy vydrží několik měsíců, slané i déle, pokud jsou správně prosolené a sterilované. Před konzumací vždy zkontrolujte vzhled, vůni a chuť. Pokud si nejste jistí, raději konzervu neotvírejte. Zavařování bez cukru je bezpečné, když respektujete pravidla, ne když improvizujete.

Krájejte na stejnou tloušťku, ideálně tři až pět milimetrů. Rozdílné plátky v jedné vrstvě znamenají, že tenké jsou suché a silné ještě vlhké. Jablek a hrušek se zbavte jádřince, peckoviny rozpulte a vypeckujte. Slupku nechte, drží tvar i vlákninu. Meruňky, broskve a banány namočte na pár minut do vody s citronovou šťávou, jinak rychle zhnědnou. Banány ale sušte jen mírně zralé, jinak zůstanou lepivé.

Základem je čistota. Sklenice i osvětlení v obývákuíčka důkladně umyjte, úprava interiéRu nejlépe v horké vodě, a nechte je okapat. Víčka s těsněním nikdy nepoužívejte opakovaně, pokud výrobce výslovně neuvádí, že vydrží více cyklů. U kyselých konzerv, jako jsou okurky, cibule, zelí nebo paprika, stačí kromě octa i vlastní kyselina zeleniny. Důležité je, aby nálev měl alespoň 5 % octa, ideálně 8 %. Slané konzervy, třeba nakládané ryby nebo zelenina v soli, vyžadují 2–3 % soli z hmotnosti obsahu. Sůl ale nepřidávejte od oka – příliš málo soli je stejně nebezpečné jako příliš mnoho.

Typická chyba je přidat cukr „od oka" a pak dochucovat. Další častou chybou je míchat různě zralé ovoce bez úpravy pektinu. Zralé ovoce má méně pektinu, takže rosol nevydrží. Pokud máte o kilo více zralých hrušek, přidejte pektin navíc nebo smíchejte s nezralým ovocem. Také nezapomeňte, že cukr ovlivňuje konzervaci. Méně cukru znamená kratší trvanlivost a nutnost sterilovat déle.

Nálev, sklenice a sterilace rozhodují o trvanlivosti Nálev připravte z vody a cukru v poměru přibližně jeden díl cukru na tři díly vody. Pro méně sladkou variantu stačí i slabší koncentrace, ale příliš málo cukru zkracuje trvanlivost. Do nálevu lze přidat hřebíček, skořici nebo kousek citronové kůry, které podpoří chuť i barevnou stálost. Sklenice i víčka důkladně umyjte a propláchněte horkou vodou. Nesterilizujte je nasucho v troubě zbytečně dlouho, stačí je naplnit ještě teplé.

Co udělat s twist-off víčkem, aby po vychladnutí drže

Častou chybou je podcenit kyselost. Pokud nálev ochutnáte a je jen mírně kyselý, bakterie se mohou množit. U slaných konzerv zase lidé solí málo, protože se bojí přesolení. Sůl ale v tomto případě není jen chuťová záležitost. Další chybou je špatné zavíčkování – víčko musí být pevné a po vychladnutí mírně vpáčené. Pokud po otevření cítíte kvasnicový nebo hnilobný zápach, konzervu vyhoďte. Nikdy ji nepoužívejte k dalšímu zpracování.

Jak postupovat u kyselých a slaných konzerv U kyselých konzerv pracujte s teplým nálevem. Zeleninu pevně napěchujte do sklenic, zalijte nálevem tak, aby byla ponořená, a nechte 1 cm pod hrdlem. Sklenice zavíčkujte a sterilujte při 85 °C po dobu 20–30 minut podle velikosti. U slaných konzerv, například zelí nebo ryb, použijte suchý postup: zeleninu prosolte, nechte pustit vodu a pak ji natlačte do sklenic tak, aby byla ponořená ve vlastní šťávě. Pokud šťávy není dost, přidejte slabý solný roztok. Sterilujte při 100 °C po dobu 30–40 minut. Po sterilaci sklenice nechte vychladnout a zkontrolujte, zda víčka drží.

Zavařování bez cukru není jen vynechání jedné suroviny. Cukr v běžných konzervách funguje jako konzervant, ale také váže vodu a brzdí růst bakterií. Když ho vynecháte, musíte jeho roli nahradit jinak: kyselinou, solí, teplem a správným postupem. U kyselých a slaných konzerv to jde, ale chce to přesnost. Nejde o to „dát tam míň cukru", ale o to změnit celý recept.

Kvašená zelenina vzniká tak, že v anaerobním prostředí převládnou mléčné bakterie a potlačí hnilobné mikroby. Nejde o náhodu, ale o soubor podmínek: dostatek soli, nepřístup vzduchu, stálá teplota a čisté nádoby. Pokud některá z nich chybí, místo kyselého zelí nebo okurek získáte měkkou, zapáchající hmotu. Právě proto se vyplatí držet se několika pravidel, která se nemění.

Základem je sůl. Bez ní se kvašení nechytne správným směrem. Pro zeleninu bohatou na vodu, více čtěte zde jako je zelí nebo okurky, se používá 2 až 3 procenta soli z hmotnosti zeleniny. U mrkve, řepy nebo cibule stačí 1,5 až 2 procenta. Sůl se musí rozpustit rovnoměrně, proto se zelí prosolí a promačká, dokud nepustí šťávu. Okurky se zalévají solným nálevem, ve kterém je sůl už rozpuštěná. Nikdy nedosypávejte sůl od oka. Příliš málo soli podpoří hnilobu, příliš mnoho zastaví mléčné bakterie a kvašení se vůbec nerozjede.

If you have any questions pertaining to where by and how to use http://Torrentik.net, you can speak to us at the web site.