Zavařování v hrnci versus ve velkém hrnci: který způsob šetří čas > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Během prvních dvou týdnů sklenice každý druhý den zkontrolujte. Pokud hladina nálevu klesne, dolijte čerstvý nálev. Zvedající se víčko, zápach po hnilobě nebo plíseň na povrchu znamenají, že obsah patří do odpadu. Bublinky samy o sobě nejsou problém, jde o přirozené kvašení. Šedý povlak ale řešte okamžitě.

Nejčastější chyba je málo soli nebo octa. Další je špatně umyté sklenice a stará víčka. Někdo také zapomene papriky zatížit, aby zůstaly ponořené. Po čtyřech až šesti týdnech jsou papriky hotové. Vydrží několik měsíců, pokud je nabíráte čistou vidličkou a sklenici vždy znovu uzavřete.

Drobnozrnné ovoce, jako jsou rybíz, angrešt, borůvky, brusinky nebo jeřabiny, má tendenci se při zavařování slévat do jednolité hmoty. Ve sklenici pak vznikne tuhý blok, který se špatně nabírá a ještě hůř se z něj dostávají jednotlivé bobule. Příčinou nebývá jen pektin v ovoci, ale i špatný postup při plnění a zalévání. Pokud se tyto chyby odstraní, zůstanou plody v nálevu volně rozptýlené a zachovají si tvar.

Porovnání s klasickým zavařovacím hrncem je nasnadě. Hrnec nabízí stabilnější teplotu, osvětlení v obýváku obsah se prohřívá ze všech stran stejně a výsledek je předvídatelnější. Trouba je výhodná v tom, že nezabírá místo na sporáku a lze v ní zavařovat více sklenic najednou. Nevýhodou je menší kontrola nad teplotou a nutnost hlídat vodu. Kdo zavařuje poprvé, měl by začít s menším množstvím a jednodušším obsahem, například s kompotem nebo nakládanou zeleninou, kde případná chyba tolik nebolí.

Základem je pevná, masitá paprika. Hodí se tlustostěnné odrůdy, které drží tvar a nepouští příliš šťávy. Papriky omyjte, odstraňte semeník a nakrájejte na proužky široké asi půl centimetru. Čím silnější stěna, tím lepší výsledek. Tenkostěnné odrůdy se v nálevu rozpadnou a vznikne kaše.

Teplota a čas: dvě veličiny, které rozhodují Sklenice v hrnci zalijte vodou tak, aby byly ponořené alespoň do tří čtvrtin výšky. Voda by měla sahat zhruba dva centimetry pod víčka. Voda nesmí být ledová, jinak sklo popraská. Zahřívejte pozvolna. Jakmile začne voda vřít, začněte měřit čas. Běžná doba pro ovoce je 15 až 20 minut při 85 až 90 °C, pro zeleninu a maso 60 až 90 minut při teplotě vody 100 °C. Teploměr je spolehlivější než odhad podle bublinek.

Základní pravidlo zní: čím menší sklenice, tím kratší doba sterilace a tím nižší teplota stačí. U sklenic o objemu 200 až 250 ml se obvykle zavařuje při 85 °C po dobu 15 až 20 minut. U sklenic do 150 ml postačí 10 až 15 minut při stejné teplotě. Pokud zavařujete v horkovzdušné troubě nebo v mikrovlnce, doba se ještě zkracuje. Nikdy ale nepodceňujte teplotu – musí být dostatečná na to, aby zlikvidovala mikroorganismy, které způsobují kvašení.

Plnění sklenic a sterilace bez zbytečných ch

Nálev, který rozhoduje o trvanlivosti Na jeden litr vody dejte dvě až tři polévkové lžíce soli bez jódu a dvě polévkové lžíce octa o koncentraci kolem osmi procent. Ocet nesnižujte, sůl nevynechávejte. Do nálevu přidejte bobkový list, kuličky nového koření, hořčičné semínko a několik stroužků česneku. Nálev nemusí být vařící. Stačí, když se sůl zcela rozpustí.

Nakládané papriky bez zavařování se ve spíži udrží díky správnému poměru soli, kyseliny a teploty. Nejde o kompromis, ale o jiný princip konzervace než u horké lázně. Kdo jednou zvládne základní postup, zvládne ho i s jinou zeleninou. Klíčové je nepodcenit čistotu nádob a hladinu nálevu.

Papriky napěchujte do sklenic tak, aby mezi nimi nezůstávaly velké vzduchové kapsy. Přidejte kousek křenu a případně feferonku. Zalijte nálevem tak, aby hladina sahala dva centimetry nad zeleninu. Sklenice uzavřete a postavte do chladu, ideálně do teploty do deseti stupňů Celsia. Tmavá spíž nebo chladnější sklep jsou lepší než police nad sporákem.

Zavařování v hrnci není žádná věda, ale vyžaduje dodržení několika pravidel, jejichž ignorování znamená zkažené sklenice. Základem je hrnec s poklicí, ve kterém se sklenice neopírají přímo o dno. nábytek na míru dno položte mřížku, dřevěnou podložku nebo silnější utěrku. Bez této vrstvy se sklenice při varu rozbijí nebo popraskají tepelným šokem.

Nejčastější chyby: příliš krátká sterilace, plnění studené sklenice horkým obsahem, nedostatečné ponoření sklenic a otírání okrajů špinavou utěrkou. Další chybou je otevírání hrnice během varu, čímž uniká pára a klesá teplota. Pokud sklenice po vychladnutí víčko nedrží, obsah znehodnoťte. Nikdy nedávejte do hrnce sklenice s poškozeným okrajem. Dodržením těchto zásad získáte trvanlivé konzervy, které vydrží měsíce.

If you cherished this short article and you would like to obtain more information about Http://Xn--L1Ae1D.Xn--B1Agalyeon.Xn--80Adxhks/User/Lashondagagner7/ kindly visit our site.