Co dělat, když děti nemají obrazovku? 15 nápadů > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Naučte je systém střídání, ne sdílení Obecné „musíte se dělit" je pro malé děti příliš abstraktní. Místo toho zaveďte konkrétní pravidlo: každý má hračku na určitou dobu, třeba na pět minut, a pak ji předá sourozenci. Použijte kuchyňskou minutku – když zazvoní, je čas si vyměnit. Tento systém funguje, protože děti přesně vědí, kdy na ně přijde řada, a nemusejí o hračku bojovat. Vyhnete se tak nekonečným dohadům a děti se učí čekat a respektovat čas druhého. Typická chyba je nechat děti, ať si čas hlídají samy – to obvykle selže, protože malé děti nemají smysl pro spravedlnost.

Čtvrtý bod se týká nácviku. Zkoušet vyšetření doma na plyšákovi je dobré, ale jen do chvíle, než z toho uděláte divadlo, které nemá s realitou nic společného. Pokud doma předvádíte, že doktor jen „pohladí bříško", a v ordinaci se použije stetoskop nebo špachtle, dítě nabude dojmu, že jste lhali. Realistický nácvik znamená ukázat i nepříjemné věci – štípnutí, chladný gel, tlak na břicho. A hlavně: nezkoušejte to těsně před návštěvou. Ideální je den předem, kdy má dítě čas vše vstřebat.

Častým spouštěčem hádek je nuda nebo nedostatek pozornosti. Když vidíte, že se děti začínají hádat o autíčka, zkuste jim navrhnout společnou aktivitu – třeba stavění kostek nebo kreslení. Někdy stačí změnit prostředí: jděte ven, kde mají víc prostoru. Rodiče dělají chybu, když se snaží řešit každý konflikt hned u toho. Někdy je lepší nechat děti, ať si to vyříkají samy, In the event you loved this information and you would love to receive more details concerning jak zaříDit malou kuchyni assure visit our web-page. pokud nedochází k fyzickému násilí. Když ale vidíte, že se situace opakuje každý den, zamyslete se, jestli děti nemají málo podnětů nebo jestli se hračky neperou o pozornost.

Pokud se hádky opakují pořád dokola, podívejte se na to, co se děje před nimi. Sourozenci často bojují o hračky, když jsou unavení, hladoví nebo se nudí. Zkuste proto před plánovanou hrou zajistit základní potřeby a nabídnout dostatek atraktivních aktivit — když má každé dítě svou činnost, je méně důvodů ke konfliktu. Nezapomínejte ani na čas, kdy spolu děti nejsou, a proto si nestihnou vytvořit napětí. Pravidelný režim a dostatek pohybu venku dokáže mnohé hádky utlumit dřív, než vůbec začnou.

Začněte tím, že dětem nabídnete materiál, se kterým si poradí samy. Krabice od bot, ruličky od toaletního papíru, kolíčky na prádlo, staré časopisy, knoflíky nebo odstřižky látek. Vyhraďte na to jednu poličku nebo krabici, kterou si dítě samo otevře. Důležité je, aby si mohlo vybrat bez vaší pomoci. Pokud mu budete neustále radit, co má dělat, rekonstrukce koupelny krok za krokem ztratí vlastní iniciativu.

Třetí past je bagatelizování emocí. „To nic není, ty jsi statečný!" zní povzbudivě, ale ve skutečnosti učí dítě potlačovat pocity. Lepší je pojmenovat je: „Vidím, že se bojíš. To je v pořádku." Dítě pak necítí stud a může se soustředit na to, co přijde. Stejně důležité je, aby rodič nepřenášel svůj vlastní stres. Děti čtou obličej rodiče jako otevřenou knihu – pokud svíráte sedačku nebo křečovitě mlčíte, i dvouleté dítě pozná, že se děje něco vážného.

Typická chyba je řešit spor tím, že se hračka zabaví natrvalo nebo se rozdá dárek pro oba. Tím děti učíte, že když se pohádají, dostanou odměnu, a příště budou hádat záměrně. Místo toho jim nabídněte společné řešení: „Máte dvě možnosti — buď si budete hrát spolu s autem a vymyslíte, kdo ho povede, nebo si vyberete jinou hračku, u které se nebudete hádat." Nechte je, ať si zvolí samy, a pak to respektujte. Tím posilujete jejich schopnost domluvit se a přebírat odpovědnost.

Další aktivitou, která zabaví na dlouhou dobu, je výroba vlastního pexesa. Stačí staré letáky, vystřihnete dvojice obrázků, nalepíte je na tvrdý papír a máte hotovo. Dítě si zároveň procvičí paměť a jemnou motoriku. Podobně funguje i tvoření z plastelíny, které můžete smíchat s přírodninami – šiškami, kaštany nebo listy. Nechte dítě, ať vymyslí, co z toho postaví, a výsledek pak vyfoťte a pověste na lednici.

Pokud dítě odmítá zeleninu, nechte ji na kostičky a přidejte k ní dip z bílého jogurtu s pažitkou. Jogurt je skvělý zdroj bílkovin a vápníku, a když do něj zamícháte trochu medu a skořice, získáte sladkou, ale zdravou variantu. Vyhněte se kupovaným ovocným jogurtům, které jsou plné cukru. Místo toho si připravte vlastní ochucený jogurt a přidejte do něj čerstvé ovoce – třeba maliny, borůvky nebo nakrájené jablko.

Když už vyrazíte, nechte děti vést. Dejte jim za úkol hledat cestičky, určovat směr podle značek nebo najít místo na svačinu. Tím se zabaví a vy budete mít klid na to, abyste si užili výlet. Nebojte se změnit plán, když zjistíte, že se děti nudí – lepší je vrátit se dřív a mít dobré vzpomínky, než protrpět celý den kvůli „splnění plánu". Rodinný výlet totiž není o výkonu, ale o společném čase, a to je nejdůležitější, co si děti odnesou.