Sestup, který zničí celou túru: chyby v plánování > 자유게시판

• 목록
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Světlo dotváří dojem víc než cokoli jiného. Jedno centrální světlo uprostřed stropu vrhá stíny do koutů a místnost zmenšuje. Přidejte dvě až tři menší světla po stranách — lampu k posteli, stojací lampu k oknu, nenápadné osvětlení nad skříní. Teplé bílé světlo kolem 3000 K působí příjemněji než studené bílé, které je vhodné spíš do kuchyně. Závěsy zavěste co nejblíž ke stropu a nechte je splývat až k podlaze. Prodlužují okno a tím i celou stěnu.

Nezapomeňte na hygienu. Připravte čistý ručník, kartáček pro hosta nebo alespoň kelímek, a ukažte mu cestu na záchod ještě za světla. Děti se v cizím prostředí stydí zeptat. Stejně tak dopředu řekněte svému dítěti, ať hosta nevodí po celém domě, pokud to není domluvené. Noční toulání po domě budí ostatní a rodiče pak řeší, co se vlastně stalo.

Typická chyba je hladovka na jeden den. Pes pak další den vyžebrá dvojnásobek a zhubnutí se rozpadne. Druhá častá chyba je krmivo „light" bez úpravy množství — i odlehčené granule mají kalorie a pes jich dostane stejně mnoho. Třetí chyba: vážení jednou za měsíc. Váhu kontrolujte každý týden ve stejnou dobu, nejlépe ráno před krmením. Úbytek by měl být pozvolný, přibližně jedno až dvě procenta hmotnosti týdně. Rychlejší hubnutí je rizikové pro játra.

Nakonec si promyslete ranní režim. Většina dětí se probudí dřív, než byste chtěli. Připravte jednoduchou snídani, kterou zvládnou samy, a nechte je chvíli si hrát, než vstanete. Vyhněte se tomu, abyste hosta posílali domů hned po snídani. Dítě se pak cítí jako nežádoucí. Domluvte si čas vyzvednutí s rodiči předem a dítěti ho řekněte. Předejdete tak slzám i zbytečnému telefonování.

Řešení začíná u otázky, co dítěti na hře vadí. Neptejte se „Proč už nechceš hrát?", to svádí k výmluvám. Zeptejte se konkrétně: „Bylo to dnes moc dlouhé, nebo moc těžké?" nebo „Chtěl bys zkusit jinou roli?" Nabídněte dvě možnosti, ne pět. Dítě se lépe rozhoduje mezi dvěma jasnými variantami. Často stačí zkrátit hru, vypustit jedno pravidlo nebo hrát jen jednu rundu místo tří.

Kolena, hole a váha batohu Sestup ničí především kolena a stehna. Každý krok dolů znamená náraz, který se přenáší do kloubu. Pokud máte batoh těžký, nárazy se násobí. Proto před túrou zvažte každý gram, který nesete. Zbytečná voda nebo jídlo navíc se na výstupu zdá v pohodě, ale na sestupu vás dostane. Dvě trekkingové hole nejsou známka slabosti, ale nástroj, který sníží zatížení kolen až o čtvrtinu. Pokud je nepoužíváte, zkuste to alespoň na prudkých úsecích. Naučte se je nastavit tak, aby při sestupu byly delší než při výstupu.

Většina lidí plánuje túru podle toho, jak dlouho jim potrvá výstup. Sestup berou jako automatickou část, která se nějak odehraje. Jenže právě sestup rozhoduje o tom, jestli se vrátíte v pořádku, nebo jestli vás budou bolet kolena ještě týden. Náročný sestup není o fyzičce v tom smyslu, v jakém ji budujete na výstupu. Je o úplně jiných svalech, o technice a o tom, jak dobře si naplánujete čas a zásoby.

Technika sestupu se liší od výstupu. Nechoďte po špičkách ani po celé ploše chodidla najednou. Na kamenitém terénu našlapujte opatrně, hledejte pevné body, vyhýbejte se kluzkým kamenům a mokré trávě. Neklesejte do kolenou do plné extenze, snažte se je mít mírně pokrčená, aby absorbovala náraz. Trup držte vzpřímený, ne se předklánět, tím ztrácíte rovnováhu. Na suti nebo v suťovém poli je největší chyba zrychlovat. Malé krůčky, plynulý pohyb, žádné skákání.

První věc, kterou je potřeba udělat, je realisticky spočítat celkový čas. Na výstup se často počítá s pauzami, na sestup se počítá jen čistý pohyb. Jenže sestup je pomalý. Čím strmější terén, tím úložné prostory v malém bytěíc se tempo propadá. Pokud má trasa 1200 metrů převýšení dolů a jdete po kamenitém svahu, počítejte klidně dvojnásobek času oproti výstupu. Naplánujte si, že na sestupovou část musí zbýt dost světla. Pokud vám vychází návrat na poslední hodinu před setměním, je to špatně. Přidejte rezervu alespoň hodinu a půl.

Naplánujte si také záložní variantu. Pokud sestup nezvládáte podle plánu, musíte mít možnost to řešit. Zjistěte si předem, jestli se dá trasa zkrátit, jestli je na cestě místo, kde se dá bezpečně přenocovat, nebo jestli existuje úniková cesta. Nikdy nepokračujte za každou cenu, když se dostaví bolest nebo únava. Lepší je změnit plán včas než riskovat úraz daleko od pomoci. A hlavně: počítejte s tím, že sestup je součást túry, ne něco, co se stane samo.

Další častá chyba je podcenění občerstvení a pití. Během sestupu se méně potíte, takže máte pocit, že nemusíte pít. Jenže tělo pracuje dál a ztrácí tekutiny dýcháním. Dehydratace se projeví únavou, zhoršenou koordinací a větším rizikem pádu. Pijte pravidelně v malých dávkách, i když se vám nechce. Jezte něco lehkého, co rychle dodá energii, ale nezatíží žaludek. Těžká jídla na sestupu způsobují ospalost a nevolnost.

To read more information on Rukodelie-Club.ru review the web-page.