5 kroků, jak zvládnout intimní hygienu psa i kočky > 자유게시판

• 목록
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Nejčastější chyba je dramatický odchod a ještě dramatičtější návrat. Loučení s mazlením a dlouhým vysvětlováním pes vnímá jako potvrzení, že se děje něco zlého. Totéž platí pro vítání, kdy ho po návratu pět minut hladíte a uklidňujete. Cílem je, aby odchod i příchod byly nudné a běžné. Vezměte klíče, jděte ke dveřím, vraťte se a nic neřešte. Tento nácvik opakujte několikrát denně, dokud pes nepřestane reagovat už na zvuk klíčů.

Na konci cesty přepravku neuklízejte hned. Nechte ji otevřenou doma, aby si ji kočka spojila s bezpečím, ne jen s nepříjemnými zážitky. Právě tento poslední krok většina lidí vynechá a kočka si pak přepravku navždy spojí s něčím negativním.

Začněte na klidném místě, kde kočka nemá únikovou cestu, ale ani se necítí v pasti. Položte ji na bok nebo ji nechte sedět. Pročesávejte vždy po směru růstu chlupů, od hlavy k ocasu. Nejprve projedete hřebenem hřbet a boky, teprve potom břicho, hrudník a vnitřní strany stehen. Tyto partie jsou citlivé, takže tam tlačte minimálně a postupujte po malých pruzích. Ocas pročešte od kořene ke špičce, ale nikdy netahejte za koneček. Uši a tlapky stačí zkontrolovat, samotná srst mezi prsty se často zanedbává a tvoří se tam zacuchané chomáčky.

Začněte doslova na špičce nože. U malých psů a koček to znamená množství velikosti hrášku, u středních psů lžičku a u velkých plemen maximálně polévkovou lžíci na den. Kvásek podávejte jednou denně, nejlépe ráno, a to buď samotný rozmíchaný ve vodě, nebo vmíchaný do vlhké stravy. Nikdy ho nemíchejte s granulemi nasucho, protože prášek kvásek neobklopí a zvíře ho může vyplivnout. Pokud krmivo obsahuje konzervanty, podávejte kvásek alespoň dvě hodiny po jídle, aby se látky vzájemně neovlivnily.

Po každém čištění zkontrolujte kůži: zda není zarudlá, teplá, mokvající nebo zduřelá. Zarudlé bouličky v okolí řitního otvoru mohou být zánět análních váčků, který často vyžaduje vyprázdnění u veterináře. Stejně tak výtok z pochvy nebo předkožky, který je hnisavý nebo krvavý, nepatří k běžné hygieně. Včasné zachycení zkrátí léčbu a sníží riziko, že se z lokálního problému stane celkové onemocnění.

Po každém čištění zkontrolujte, zda je srst suchá. Vlhkost v kožních záhybech je živnou půdou pro bakterie. U obézních zvířat nebo starších jedinců věnujte zvýšenou pozornost místům, která se dotýkají podlahy. Frekvenci přizpůsobte plemeni, srsti a zdravotnímu stavu – to, co vyhovuje jednomu psovi, může druhému vadit. Když si nejste jistí, poraďte se s veterinářem nebo zkušeným chovatelem, ne s internetovými radami.

U psů se omezte na vlhkou látku nebo speciální mycí rukavici určenou pro zvířata. Lidské šampony a mýdla vysušují kůži a narušují ochrannou vrstvu. Pokud pes nemá kožní problém, celé tělo stačí mýt jednou za několik týdnů. Častěji jen tlapky po procházce, zadek po průjmu a okolí očí, kde se hromadí výtok. Vždy používejte vlažnou vodu, ne horkou.

Praktický postup pro citlivá místa: připravte si vlažnou vodu, několik čistých gázových čtverců a ručník. Zvíře nejprve nechte přivyknout doteku na tlapkách a kolem ocasu, teprve pak přistupte k čištění. Oči otírejte od vnitřního koutku ven, vždy novým čtvercem pro každé oko. Okolí řitního otvoru čistěte směrem od těla, nikdy ne proti srsti, abyste nezanášeli nečistoty do pochvy nebo předkožky. Pokud narazíte na zarudnutí, otok, hnis nebo krev, přestaňte a vyhledejte veterináře.

Na co si dát pozor u koček a psů zvlášť Kočky se samy čistí, ale některá místa nedosáhnou. U dlouhosrstých plemen vznikají zplstnatělé chomáče kolem řitního otvoru, kde se drží výkaly a vzniká zánět. Jemně je rozčešte hřebenem a přebytek ostříhejte tupými nůžkami. Nikdy netahejte za srst, mohli byste poranit kůži. U psů s převislými ušima pravidelně kontrolujte zvukovod – vlhké a teplé prostředí podporuje množení kvasinek. Čistěte pouze vnější část ucha, nikdy nezasouvejte vatové tyčinky do zvukovodu.

Nejčastější chybou je používání parfémů, dezinfekcí a vlhčených ubrousků pro lidi. Ty obsahují alkohol, parfemaci nebo konzervanty, které dráždí sliznice a mohou vyvolat alergickou reakci. Další chybou je koupání po každé procházce – kůže zvířat není stavěná na častý kontakt s vodou a mycími prostředky. Někteří majitelé také zapomínají na mezizubní prostory a vznikající zubní kámen, který je zdrojem bakterií a zápachu z tlamy.

Intimní hygiena zvířat není nic, co by se mělo odkládat na chvíli, kdy už je cítit problém. Pravidelná kontrola a šetrné čištění zabrání zánětům, zápachu i nepříjemným návštěByt V panelákuám veterináře. Záleží ale na tom, jak často a čím. If you have any sort of questions concerning where and ways to use zjistit více, you could contact us at our own web-site. Přílišné mytí nebo agresivní prostředky škodí víc než občasné opomenutí.