Hřib koloděj: kdy ho sbírat a jak ho nesplést s jedovatou hřibovitou > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Častou chybou je představa, že stačí koupit jeden druh houby a aplikovat ho plošně. Mykorhiza je druhově bohatá a každý strom spolupracuje s jinou skupinou. Duby a buky preferují ektomykorhizu, zatímco javory a jasany spíš arbuskulární. Pokud se do půdy dostane nevhodný kmen, může naopak potlačit ty přirozené. Proto je lepší podpořit místní společenstvo než dovážet cizí.

Po několika teplých dnech bez deště houby přestávají růst, i když půda na povrchu vypadá vlhká. Slunce a vítr vysušují svrchní vrstvu a podhoubí stahuje vodu z plodnic. Pokud tedy po dešti přišlo horké a suché počasí, úroda může být slabá. Naopak dlouhé teplé a vlhké období bez extrémů bývá pro houbaře nejlepší. Sledujte předpověď alespoň na týden dopředu a barvy stěn do obýváku lesa se vydejte, když po dešti následují dva až čtyři dny mírného tepla.

Po návratu z lesa se houby rychle kazí. Čím dřív je očistíte, tím déle vydrží. Než začnete, připravte si prostor: čistý stůl, novinový papír nebo utěrku, ostrý nůž s krátkou čepelí a štětec. Suché houby zpracujte jako první, protože se v koši mačkají a začínají hnít. Vyndávejte je po jednom a prohlížejte. Pokud na některé sedí plíseň, červ nebo sliz, vyhoďte ji celou, ne jen odkrojte postižené místo. Zbytek pak můžete čistit.

Po očištění houby roztřiďte podle druhu a způsobu použití. Ty, které půjdou do sušičky, nakrájejte na tenké plátky a rozložte na plech. Houby určené k okamžité přípravě nechte v chladničce, ale jen do druhého dne. Pokud je chcete zmrazit, krátce je povařte nebo poduste a nechte vychladnout. Nikdy neskladujte čerstvé houby v uzavřené nádobě, zapaří se a zplesniví. Použijte papírový sáček nebo misku przykrytou utěrkou.

Sušení se u koloděje nedoporučuje, protože po usušení je tuhý a ztrácí chuť. Zamrazit ho můžete až po provaření a vychladnutí. Pokud houbu sbíráte poprvé, vezměte si jen dva kusy a nechte si je ukázat zkušeným mykologem. Nikdy nesbírejte houby, u kterých si nejste stoprocentně jisti — u modrajících hřibů platí dvojnásob.

Kdy je lepší houby omýt a kdy ne Většinu hub omývat nemusíte. Voda se vsákne do klobouku a houba pak na pánvi pustí vodu, místo aby se opékala. Výjimkou jsou houby, které jsou opravdu hodně znečištěné blátem, například některé druhy rostoucí v písku. Ty krátce propláchněte pod studenou vodou, ale poté je ihned osušte čistou utěrkou a co nejdřív zpracujte. Nikdy je nenechávejte mokré v misce. Další chybou je máčet houby přes noc. Ztratí chuť i strukturu a začnou se rychle kazit.

U řezných ran a otlačenin postupujte důsledně. Každé místo, kde je dužina změklá, ztmavlá nebo napadená larvami, vyřízněte. Nůž držte šikmo a krájejte tenké plátky, abyste viděli, zda je houba zdravá. Červivé hřiby se dají zachránit jen částečně – vykrojte chodbičky a zbytek použijte. If you liked this write-up and you would like to obtain even more details pertaining to návod najdete zde kindly check out the website. Pokud je houba plná děr od červů, raději ji vyhoďte. Stejně tak houby, které po dotyku zůstávají mokré a lepkavé, bývají přezrálé.

Nejlepší obrana je jednoduchá: učte se vždy celou dvojici, ne jen jednu houbu. Když si nejste jisti, houbu neberte. Odeberte plodnici celou, i s bází třeně, a doma ji znovu prohlédněte. Nenoste domů houby, u kterých si nejste jisti, že jsou jedlé. Neochutnávejte syrové houby, které neznáte. Chuťový test u hřibu žlučníku je bezpečný, ale u jiných druhů může způsobit vážné potíže. Pokud se objeví nevolnost, zvracení nebo průjem po jídle s houbami, nečekejte a vyhledejte lékařskou pomoc. Vezměte s sebou i zbytek jídla nebo houby, které jste použili.

Nejčastější chyba je záměna s hřibem satanem (Boletus satanas), který je jedovatý. Satan má klobouk bělavý až šedý, třeň s červenou síťkou, ale dužnina na řezu modrá jen slabě nebo vůbec a klobouk je bledý. Další záměna hrozí s hřibem kovářem (Boletus calopus), který má hořkou dužninu a neroste tak hojně. úložné prostory v malém bytěždy zkontrolujte barvu klobouku, intenzitu modrání a chuť — u koloděje je dužnina mírně nakyslá, ne hořká.

Na závěr: nenechávejte čištění na později, nepodlévejte vodu tam, kam nepatří, a kontrolujte každou houbu zvlášť. Když si na to zvyknete, zabere to pár minut a výsledek poznáte na chuti i na tom, jak dlouho houby vydrží.

Základem je suché čištění. Houby nepolévejte vodou, dokud to není nutné. Vezměte štětec nebo starý zubní kartáček a opatrně odstraňte jehličí, listí a hlínu. U hřibů stačí okartáčkovat klobouk i třeň. U lišek, které bývají hodně zablácené, použijte nůž a seškrábejte nečistoty směrem od klobouku dolů. Mech a trávu z klobouků nestrhávejte nehtem, abyste nepoškodili dužinu. Pokud je hlína zaschlá, nechte ji chvíli odstát a pak ji setřete hadříkem.