Zmrazení hub prodlouží trvanlivost jen při dodržení tří pravidel > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Muchomůrka šedivka (Amanita vaginata) patří k těm houbám, které lidé přehlížejí, protože mají zafixováno, že muchomůrka rovná se otrava. Šedivka je přitom jedlá, chutná a v lese ji potkáte často. Problém je v tom, že si ji začátečník snadno splete s jinými druhy rodu Amanita, a některé z nich jsou jedovaté. Rozdíl není v barvě klobouku, ale ve dvou znacích, které si musíte osvojit dřív, než houbu vezmete do košíku.

První pravidlo: houby nikdy nemyjte pod tekoucí vodou. Voda se vsákne do pletiva a při mražení vytvoří ledové krystalky, které buněčnou stěnu roztrhají. Místo mytí očistěte klobouky štětcem nebo vlhkým hadříkem. Pokud je houba opravdu hodně znečištěná, rychle ji opláchněte a okamžitě osušte papírovou utěrkou. Tento krok se nesmí podcenit, jinak se všechny ostatní snahy ztratí.

Umístěte je do přihrádky na zeleninu, kde je teplota stabilnější než u dveří. Neukládejte je do blízkosti masa, ryb nebo silně aromatického jídla — houby snadno přijímají cizí pachy. Zároveň je držte dál od mokré zeleniny, která uvolňuje vlhkost. Pokud máte v přihrádce příliš mnoho potravin, houby dejte do samostatné otevřené krabičky na horní polici.

Příznaky otravy se objevují obvykle za 30 minut až 3 hodiny po jídle. Patří mezi ně silné zvracení, průjem, bolesti břicha, pocení, malátnost a v těžších případech křeče a poruchy vidění. U malých dětí a starších lidí může stav rychle přejít do dehydratace a selhání oběhu. Pokud máš podezření, že někdo snědl satana, nečekej na rozvinutí příznaků. Okamžitě volej záchrannou službu a pokud možno uchovej zbytek houby nebo zbytků jídla pro identifikaci.

Třetí pravidlo: označte obal datem a druhem. Houby si v mrazničce nejsou všechny rovné, a po půl roce už nepoznáte, co je hřib a co klouzek. Napište na obal, zda jde o houby dušené, blanšírované nebo syrové, a kdy byly uloženy. Skladujte je při stálé teplotě nejméně minus osmnáct stupňů. Při častém otevírání mrazničky teplota kolísá a led se přeměňuje na větší krystaly, které houby ničí.

Pozor na sběr v chráněných územích a na soukromých pozemcích. V rezervacích se nesmí sbírat vůbec, v některých lokalitách platí zákaz vstupu mimo značené cesty. Na soukromém lese potřebujete svolení majitele. Není to formalita — jde o přestupek. Totéž platí pro vjezd autem do lesa, i když je cesta suchá.

V kuchyni je hřib smrkový jednou z nejuniverzálnějších hub. Hodí se do smetanových omáček, polévek, na kmíně, do směsí s cibulí a majoránkou i do nádivky. Silné klobouky můžete grilovat nebo dusit na másle. Třeň je pevný, proto ho nakrájejte na kostičky a přidejte k dušeným pokrmům. Nikdy ho nepoužívejte syrový. Vždy ho nejprve tepelně upravte, alespoň deset minut. Pokud houbu jíte poprvé, ochutnejte malé množství a počkejte, zda se neobjeví trávicí potíže. U citlivých lidí mohou i jedlé hřiby způsobit zažívací nepohodlí, zvláště když jich sní větší množství.

Hřib smrkový roste tam, kde roste smrk. To zní jako banální poučka, ale je to nejspolehlivější vodítko, jak zařídit malou kuchynié máte. Nevěřte představě, že stačí vejít do lesa a houbařit. Smrkový hřib je vázaný na kořeny smrku, s nimiž žije v symbióze, takže mimo smrčiny ho nenajdete. Hledejte středně staré až starší porosty, kde smrky nejsou příliš husté a pod nimi je mech, borůvčí nebo jen řídká tráva. Vyhněte se mlazinám, kde je půda udusaná a suchá, i holinám bez mateřského porostu.

Blanšírování a porcování rozhoduje o textuře Syrové houby se dají zmrazit, ale po rozmrazení změknou a pustí vodu. Lepší je je nejprve krátce povařit nebo podusit na vlastní šťávě. Stačí pět až osm minut, dokud neztratí syrový vzhled. Potom je nechte vychladnout a zbavte přebytečné tekutiny. Teprve pak je porcujte na plátky nebo nábytek na míru kousky o velikosti sousta. Čím menší kusy, tím rychleji se zmrazí a tím méně ledu se v nich vytvoří.

Ideální doba přichází od července do října, s vrcholem po vydatných deštích a následném oteplení. Po dlouhém suchu nemá smysl chodit, hřib smrkový se objeví až pořádně promokne půda. If you adored this post and you would like to get additional facts concerning Https://Freakapedia.Com/Index.Php/5_ZáSad_SběRu_Hub,_Po_KterýCh_Podhoubí_ZůStane_Zdravé kindly browse through our own web page. Vycházejte brzy ráno, kdy jsou plodnice čerstvé a méně napadené larvami. Trasy si naplánujte tak, abyste procházeli okraje lesa, paseky s osamělými smrky, mechové údolíčky a místa, kde se drží vlhkost. Právě tam se plodnice objevují nejčastěji. Pokud jste na lokalitě úspěšní, zapamatujte si ji. Hřib smrkový roste na stejných místech opakovaně, mnohdy po mnoho let.

Nejčastější chybou je sběr starých, přerostlých plodnic. Ty už bývají měkké, plné larev a často i plísní. Vezměte jen mladé, pevné kusy, které se při stisku klobouku nepropadnou. Houbu nikdy nevytrhávejte ze země, ale odřízněte ji u země nožem, abyste nepoškodili podhoubí. To, co zůstane v zemi, může plodit další roky. Prořezané plodnice očistěte už v lese od hlíny a jehličí. Doma je zpracujte co nejdříve, nejlépe barvy stěn do obýváku druhého dne. Pokud je sušíte, nakrájejte je na plátky silné asi půl centimetru a sušte při mírném teple, dokud nejsou křehké. Zmrazení je vhodné jen pro tepelně upravené plodnice.