Proč se marmeláda z babiččiny zahrady nikdy nepovede na první pokus? > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Nejčastější chyba je příliš krátké zavařování nebo nízká teplota. Lečo pak po pár týdnech zkvasí nebo zplesniví. Další častou chybou je přidání příliš mnoho cukru nebo octa. Lečo má být slané a paprikové, ne sladkokyselé. Ocet používejte jen na otření okrajů, do samotné směsi ho dejte maximálně lžíci na litr. Sůl přidávejte až na konci, protože zelenina se vařením zmenšuje a snadno přesolíte.

Kvašení zeleniny není alchymie, ale mikrobiologie. Rozhoduje o něm především množství soli, teplota a čistota prostředí. Když tyto tři věci podceníte, místo křupavého zelí nebo okurek dostanete plíseň nebo rozbředlou hmotu. Naopak při dodržení základních pravidel je výsledek spolehlivý a skladovatelný mnoho měsíců.

Důležité je přidat kyselinu až nakonec a za studena. Pokud kyselinu vaříte společně s vodou a kořením, část těkavých látek se vypaří a zůstane jen plochá ostrost. Postupujte tak, že vodu s cukrem, solí a kořením přivedete k varu, necháte krátce povařit, potom odstavíte a necháte vychladnout na pokojovou teplotu. Teprve do vlažného nebo studeného základu vmícháte ocet nebo kyselinu citronovou.

Mléčné kvašení není chemie, je to souhra soli, teploty a času. Zeleninu ponořte do nálevu, kde sůl tvoří zhruba dvě až tři procenta hmotnosti vody i zeleniny. Silnější nálev kvašení zpomalí, slabší otevírá dveře plísním a hnilobě. Vždy použijte sůl bez jódu a protiplísňových přísad, ideálně mořskou nebo kamennou. Vodu nechte převařit a vychladnout, chlor i vyšší obsah minerálů dokážou start kvašení potlačit.

Teplota a čas rozhodují víc než zkušenosti Ideální teplota pro mléčné kvašení je mezi 18 a 22 °C. Při vyšší teplotě bakterie pracují rychle, ale zelenina měkne a chuť se zvrhne do octova. Při nižší teplotě se proces táhne týdny a hrozí, že se ujme kvasinka. První dny kontrolujte dvakrát denně, jestli zelenina nezůstala nad hladinou. Pokud ano, zatížíte ji čistým kamenem nebo skleněným závažím. Nádobu uzavřete víkem, které umožní unikat plynům, nebo použijte vodní uzábyt v panelákuěr. Po sedmi až deseti dnech ochutnejte. Když je chuť svěží a kysele mléčná, přemístěte sklenici do chladu, kde se proces téměř zastaví.

Nejčastější chyba je málo soli. Lidé se bojí, že bude jídlo přesolené, a uberou. Výsledkem je měkká, zapáchající hmota. Další chybou je špinavá nádoba nebo zbytky mastnoty na lžících. Mléčné bakterie jsou citlivé na mycí prostředky, proto vše opláchněte horkou vodou a nechte oschnout. Nikdy nekvašte v kovu kromě nerezové oceli. Hliník a měď reagují s kyselinami a do jídla se dostanou kovy.

Když se na hladině objeví tenká bílá vrstva, je to kvasinka. Není nebezpečná, ale kazí chuť. Stáhněte ji lžící a přidejte trochu soli. Zelený, modrý nebo černý chlupatý povlak znamená plíseň. V takovém případě celý obsah vyhoďte, i když plíseň sedí jen na povrchu. Toxiny se šíří do nálevu. Rozhodně nic neochutnávejte. Stejně postupujte, když nálev zapáchá po hnilobě nebo je zakalený a tažný.

Babička neměla teploměr ani váhu. Řídila se vůní, která se šířila ze zahrady, a zvukem, jak hmota v hrnci bublá. Tenhle způsob se nedá koupit, ale dá se naučit. První sklenice možná zůstane v lednici jako džem do jogurtu. Druhá už bude mít správnou barvu. A třetí bude ta, kterou si za rok otevřete v lednu a budete na chvíli stát v červenci.

jak zařídit malou kuchyni poznat správný bod a nespálit se u toho Vařte v širokém hrnci, ne v hrnci na polévku. Čím větší plocha, tím rychleji se odpaří voda a tím méně se marmeláda přichytí. Míchejte dřevěnou vařečkou po dně, ne po okrajích. Bod ztuhnutí zkuste tak, že kápnete lžičku na studený talířek; pokud se kapka po vychladnutí nerozteče a při přejetí prstem se zvrásní, je hotovo. Kdo vaří podle času, obvykle přehlédne okamžik, kdy se hmota láme, a marmeláda ztuhne tak, že se nedá rozetřít.

Skladujte v temnu a chladu, ideálně při teplotě do 15 stupňů. Přímé světlo způsobí, že papriky vyblednou a zhořknou. Po otevření sklenici uchovejte v lednici a spotřebujte do deseti dnů. Pokud se na povrchu objeví bílý povlak nebo zápach po kvasu, celou sklenici vyhoďte. Nikdy neochutnávejte obsah, který vypadá podezřele. Při dodržení těchto kroků budete mít domácí lečo, které se vyrovná kupovanému a možná ho i předčí.

Teplota a čas: kdy je zelenina hotová Kvašení probíhá nejlépe při 18 až 22 stupních Celsia. Při vyšší teplotě se proces zrychlí, ale zelenina měkne a chuť je ostrá. Při nižší teplotě se kvašení zpomalí a může se zastavit. První dny stačí zeleninu ochutnávat a sledovat bublinky a zákal. Hotová je tehdy, když je kyselá podle vaší chuti, obvykle za 5 až 14 dní. Poté ji přesuňte do chladu, kde se proces téměř zastaví.

If you have any questions regarding where and the best ways to make use of osvětlení v obýváku, you could call us at the web site.