5 pravidel, jak uspořádat spíž a přečkat zimu bez plýtvání > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Broskve se dají zavařovat bez sloupnutí kůže. Slupka během sterilace změkne, drží plod pohromadě a do kompotu pustí vůni i barvu. Podmínkou je zralé, ale ne přezrálé ovoce a čisté sklenice. Kdo čeká, až broskve změknou na kaši, dostane rozvařený kompot a slupka se začne oddělovat v cárech.

První hodina rozhoduje o tom, jestli ovocné plátky po usušení skončí v misce, When you loved this informative article and you want to receive more details concerning více zde kindly visit the internet site. nebo v koši. Většina chyb nevzniká v sušičce, ale už při krájení a skládání na síta. Než zapnete přístroj, srovnejte si na lince vše, co budete potřebovat. Zralé, ale ne přezrálé ovoce, ostrý nůž nebo kráječ, citronovou šťávu a čistá síta. Přezrálé kusy pustí příliš šťávy, ta steče na topné těleso, začne se připalovat a vůně spáleniny se pak táhne celou dávkou.

První věc, kterou je potřeba vyřešit, je druh masa a jeho úprava. Vepřové, hovězí i drůbeží maso se před zavařováním vždy tepelně upraví – osmahne, podusí nebo upeče. Syrové maso se do sklenic nedává. Maso nakrájejte na kostky o velikosti asi dvou centimetrů, aby se teplo dostalo rovnoměrně do středu. Pokud děláte paštiku nebo sekanou, hmotu před plněním prohněťte a zbavte vzduchových kapes. Tuk neškodí, ale příliš velká vrstva tuku nad náplní snižuje prostup tepla.

Ve spíži udržujte pořádek pomocí systému. Rozmístěte potraviny podle data spotřeby, starší dopředu, nové dozadu. Jednou za měsíc zkontrolujte, co se kazí, a co nejdřív zpracujte. Pravidelně hlídejte vlhkost, myši a moly — stačí malá skulina ve zdi nebo otevřený sáček s obilím a za pár týdnů máte problém. Zkažené kusy ovoce a zeleniny okamžitě vyhazujte, jinak nakazí celou bednu.

Jak poznat správné dotažení hmatem Správně dotažené víčko poznáte podle odporu. Otáčejte jím rukou, dokud nezačne klást znatelný odpor, a pak přidejte jen nepatrné dotažení – zhruba čtvrt otáčky. Pokud musíte použít plnou sílu dlaně, utahujete příliš. U kovových víček se závitem je typickým signálem přetažení mírné vyboulení středu víčka. U sklenic se skobovým uzávěrem zase přetažení poznáte podle toho, že gumička přeteče přes hranu hrdla.

Co vydrží a co ne Rozdělte zásoby podle toho, jak zařídit malou kuchyni dlouho skutečně vydrží. Brambory, řepa, mrkev, celer a zelí patří do chladu a tmy, odděleně od ovoce, které uvolňuje ethylen a urychluje klíčení. Jablka skladujte samostatně, každé zabalené v papíru, abyste zastavili přenos hniloby na jednom kusu. Suché potraviny — luštěniny, obiloviny, mouka — dejte do sklenic nebo plechovek s těsným víkem, ne do papírových sáčků. Sušené houby a bylinky přesypete do skla a uložíte co nejdál od koření, aby si nepředaly pachy.

Mezi nejčastější chyby patří špinavé hrdlo sklenice. I drobná zrnka obsahu na závitu způsobí, že těsnění nedosedne a po pár dnech začne unikat vzduch. Před zavíráním vždy otřete hrdlo čistou utěrkou a zkontrolujte, zda na něm nezůstaly zbytky. Další častou chybou je opakované použití starého těsnění, které už ztratilo pružnost. Takové víčko může držet na první pohled, ale při přepravě nebo změně teploty povolí.

Ještě před prvním sběrem si určete místo. Spíž má být chladná, tmavá, suchá a bez výkyvů teplot. Ideál je 10–15 °C, vlhkost kolem 60–70 % pro brambory a kořenovou zeleninu, nižší pro suché potraviny. Větrat krátce a intenzivně, ne na dlouho otevřenými dveřmi. Typická chyba: spíž u kotle nebo v místnosti, kde topení vysušuje vzduch — cibule a česnek pak vysychají, mouka žlukne a brambory klíčí.

Zásoby na zimu nejsou soutěž v množství zavařených sklenic. Jde o to, aby se úroda nezničila dřív, než ji stihnete sníst, a abyste v lednu věděli, co kde máte. Začněte tím, že si projdete, co skutečně jíte. Kdo přes léto nesní dvě kila cuket týdně, nemá smysl zavářet čtyřicet sklenic cuketového čatní. Reálná spotřeba je základní měřítko.

Kontrolujte zásoby každé dva týdny. Odeberte změklé kusy, otočte bedny a zkontrolujte vlhkost. Pokud se na barvy stěn do obývákuách objeví kondenzace, větrejte, dokud není sucho. Teploměr a vlhkoměr stojí pár korun a zachrání vám měsíce práce. Když teplota stoupne nad 12 °C, brambory začnou klíčit; když klesne pod 0 °C, zmrznou a ztmavnou.

Zavařování a mrazení mají svá pravidla. U zavařování rozhoduje čistota sklenic, kyselost náplně a dodržení doby sterilace; u málo kyselých potravin, jako jsou fazole nebo maso, je nutný tlakový hrnec, jinak hrozí botulismus. Mrazení se vyplatí u porcovaných dávek — zmrazte v plochých sáčcích, vytlačte vzduch a popište obsahem a datem. Co jednou rozmrzne, znovu nezmrazujte. Solení, sušení a kvašení jsou nejstarší metody a často nejspolehlivější: kysané zelí vydrží měsíce, pokud je ponořené pod hladinou vlastní šťávy a bez přístupu vzduchu.