Zapamatovat jména hrou, nebo drilováním? Jak na to > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Sbírat listy na pexeso je snadné, ale vyrobit sadu, která přežije celé odpoledne hraní, chce trochu přemýšlet už při sběru. Rozhoduje totiž nejen to, jak list vypadá, ale hlavně jak je suchý, tuhý a silný. List, který se při sebemenším doteku láme nebo se kroutí do ruličky, se nehodí, i kdyby měl sebekrásnější barvu. Naopak list, který je na omak pevný a drží tvar, vydrží překvapivě dlouho.

Po každé hře se zeptejte, co bylo nejtěžší. Odpověď vám řekne, které pravidlo dítě ještě nemá zažité. Není třeba nic zapisovat ani hodnotit. Stačí, když si příště vyberete jinou obtížnost. Kuchyňské předměty mají výhodu v tom, že je lze umýt, přeskládat a použít znovu. Logika se tak učí mezi vařením a večeří, bez pracovních listů a bez tlaku na výkon.

Třetí krok je sepsání pravidel. Nenechávejte je jen v hlavě, i když si myslíte, že si je pamatujete. Napište je na jeden list papíru a hned je zkuste s dětmi sehrát. Uvidíte, co chybí. Typická chyba je, že pravidla počítají s tím, že každý zná význam karet nebo políček. Napište proto přímo do pravidel, co která karta znamená a co se stane, když někdo tah přeskočí. Pokud se u hry objeví dohadování, doplňte pravidlo hned, úLožNé Prostory V MaléM Bytě ne až po hře. Děti si tak uvědomí, že pravidla nejsou neměnná, ale slouží hře.

Typická chyba rodičů: koupí hru podle obalu nebo podle toho, co baví je. Předškolák potřebuje jednoduchá pravidla, která se vejdou na jeden odstavec. Pokud vysvětlování zabere víc než dvě minuty, je hra špatná. Další častá chyba je nechat dítě hrát samo sám se sebou. Předškolák potřebuje dospělého jako průvodce, který ho zastaví, poradí a hlavně udrží tempo.

Vedoucí oddílu, tábora nebo kroužku si během sezony pamatuje desítky jmen. Pokud si je neosvojí rychle, ztrácí autoritu i přehled. Dobrá zpráva: nejde o nadání, ale o metodu. Dlouhodobě nejlépe funguje hra — tedy aktivní vybavování, ne pasivní čtení seznamu. Drilování jmen v hlavě selhává, protože mozek nemá ke jménu žádnou stopu. Hra vytváří spojení mezi jménem, tváří, zvukem a situací. Následující postupy jsou ověřené v praxi a zvládnete je i s velkou skupinou.

Typická chyba je příliš mnoho pravidel najednou. Dítě zvládne jedno kritérium, pak druhé, a teprve potom obě dohromady. Druhá chyba je spěch. Logická úloha s kuchyňským náčiním nemá časový limit. Když se nedaří, uberte jeden předmět nebo jedno pravidlo. Třetí chyba je, že rodič začne řešit úlohu místo dítěte. Radši si vezměte vlastní sadu a řešte ji paralelně.

Kuchyňská zásuvka je plná věcí, které děti znají, ale málokdy je použijí k přemýšlení. Přitom lžíce, hrníčky, víčka nebo těstoviny stačí k tomu, aby se z běžného odpoledne stala tréninková plocha pro logiku. Nejde o soutěž v počtech ani o školní cvičení. Jde o to, aby dítě samo objevilo pravidlo, podle kterého věci fungují, a dokázalo ho použít znovu.

Začněte tím, že omezíte počet předmětů. Tři druhy těstovin, čtyři hrníčky a jedna lžíce vydrží déle než hromada všeho, co vypadne ze skříně. Dítě se pak soustředí na vztahy mezi věcmi, ne na jejich množství. Každou hru uveďte jednou větou: co se má stát. Neříkejte postup. Nechte ho, ať ho najde. Právě hledání je ta logická část.

Jak na to, aby hry fungovaly i po páté U stolu pracujte vsedě a ve stejné výšce. Pokud dítě sedí na židli a vy stojíte, bude se dívat na vás, ne na věci. Položte předměty doprostřed mezi sebe. První kolo předveďte vy, druhé už nechte na něm. Když se zasekne, neprozrazujte řešení. Položte otázku, která ho posune o krok dál: „Co se stane, když tu lžíci otočíš?" nebo „Které víčko je jiné než ostatní?"

Pro dva a více dětí se hodí hry s pravidly na krátkém úseku. Například „na krále": jeden stojí na konci chodby, ostatní se ho snaží obejít, ale nesmí se ho dotknout. Délka chodby tady není nevýhoda – naopak nutí děti přemýšlet, kudy projít. U předškoláků zkraťte vzdálenost a povolte dotyk ramenem. U starších přidejte pravidlo, že se nesmí mluvit, což hru prodlouží a ztiší.

Další osvědčená metoda je zvuková asociace. Ke jménu si najděte rým nebo krátkou představu. „Klára" si spojte s klarinetem, „Marek" s markem na mapě. Nemusí to být vtipné, důležité je, že je to konkrétní obraz. U cizích jmen pomůže rozdělit je na slabiky a vyslovit je nahlas s důrazem. Vedoucí, který jméno zkomolí, ztrácí důvěru. Pokud si nejste jistí, řekněte jméno nahlas a nechte ho dotyčného potvrdit. Není to slabost, je to přesnost.

Deset her zvládnete s tím, co už doma máte: řazení příborů podle velikosti, hledání dvojic víček, třídění těstovin podle tvaru, stavění věže z hrníčků tak, aby se nepřevrhla, určování, co do kuchyně nepatří, skládání vzoru ze lžic, hádání předmětu podle zvuku v uzavřené nádobě, doplňování chybějícího kusu do sady, řazení podle počtu a hledání společné vlastnosti u skupiny věcí. Každou hru opakujte maximálně třikrát za sebou. Pak ji odložte a vraťte se k ní jiný den. Mozek si vzpomene a pravidlo se upevní.

If you have any queries concerning in which and how to use koukněte sem, you can speak to us at our own web site.