5 zásad, jak zvládnout kvašení zeleniny bez zkažení > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Pyré a omáčky: kde se dělá nejvíc ch

Mezi typické chyby patří špinavé nádobí, chlorovaná voda a příliš mnoho koření. Sklenice i ruce musí být čisté, ideálně spařené. Voda z vodovodu s chlórem kvašení zpomaluje, proto ji nechte odstát nebo použijte filtrovanou. Koření jako kopr, křen nebo česnek přidávejte s mírou, jinak přebije přirozenou chuť. Nikdy nepoužívejte nádoby z reaktivních kovů, jako je hliník.

Zavařování byt v paneláku troubě láká tím, že odpadá dohled nad hrncem a můžete mít plnou troubu sklenic najednou. Jenže právě tady vzniká nejčastější chyba: lidé nastaví teplotu od oka a spoléhají na to, že „se to nějak zařídit malou kuchyni udělá". Trouba ale není hrnec s vodou, teplota kolísá a sklenice se prohřívají nerovnoměrně. Bez teploměru a pevného postupu skončíte s nedostatečně prohřátými víčky nebo s prasklými sklenicemi.

Během zimy obsah beden kontrolujte. Jednou za dva až tři týdny projděte vrstvy rukou a vyberte každou hlízu, která změnila barvu nebo na dotek povolila. Klíčky, které se objeví, odlomte hned u základu — pokud je necháte růst, hlíza vysílá energii do nich a měkne. Pokud se na stěnách sklepa objeví mokré skvrny, větrejte krátce, ale intenzivně. Dlouhé vyvětrání v mrazivém dni může brambory poškodit chladem.

Když se držíte těchto zásad, je kvašení bezpečné a opakovatelné. Zapisujte si hmotnost zeleniny, množství soli a teplotu, abyste příště mohli postup zopakovat. První várka nemusí být dokonalá, ale s každou další budete mít jistotu, že výsledek dopadne podle vašich představ.

Nejčastější chyby: zavařování v horkovzdušné troubě bez vodní lázně, nedostatečné zavíčkování a plnění sklenic až po okraj. Nad hladinou musí zůstat alespoň dva centimetry volného prostoru. Další častá chyba je přidání příliš velkého množství cukru nebo naopak žádné kyseliny. Cukr sám o sobě konzervant není, naopak může podpořit růst nežádoucích mikroorganismů, pokud není dostatečně kyselé prostředí.

Jak zavařit celá rajčata, pyré i omáčku Celá rajčata se plní do sklenic co nejtěsněji, zalijí vlastní šťávou nebo mírně oslazenou vodou a zavíčkují. Zavařujte při 85–90 °C po dobu 25–30 minut od dosažení teploty. Pyré připravíte tak, že rajčata rozvaříte, pro pasírujete a necháte odpařit na požadovanou hustotu. Čím hustší pyré, tím kratší doba zavařování – stačí 20 minut při 90 °C. Omáčky se zavařují nejdéle, obvykle 35–40 minut, protože obsahují cibuli, česnek a koření, které zvyšují riziko kažení. Vždy dodržte předepsanou teplotu, ne jen dobu varu.

Posledním trikem je přidání malého množství kyseliny citronové nebo šťávy z jednoho citronu na litr nálevu. Kyselina snižuje tvorbu pektinového gelu a zároveň zvýrazní chuť. Nikdy ale nekombinuj kyselinu s dlouhým vařením, jinak bude ovoce rozvařené. Stejně tak nepoužívej příliš zralé plody – čím zralejší bobule, tím více pektinu obsahují. Sbírej ovoce v optimální zralosti a zpracuj ho do dvaceti čtyř hodin od sběru.

Základem je sůl. Používejte sůl bez jódu a protispékavých látek, ideálně mořskou nebo kamennou. Pro zeleninu nakládanou v láku se osvědčuje koncentrace 2 až 3 procenta hmotnosti vody. U suchého solení, tedy u zelí nebo mrkve, přidávejte 2 procenta soli na hmotnost zeleniny. Sůl se musí dokonale rozpustit a rovnoměrně obalit všechny kousky. Nedostatek soli otevírá cestu nežádoucím bakteriím, přebytek zase brzdí mléčné kvašení.

Po zavaření nechte sklenice vychladnout dnem vzhůru, alespoň přes noc. Víčko musí být prohlé a pevně přisáté. Pokud po otevření cítíte jak zařídit malou kuchyniýkoli divný zápach, vidíte pěnu nebo zákal, obsah raději vyhoďte. Skladujte v chladu a temnu, ideálně při teplotě do 15 °C. Takto zavařená rajčata vydrží minimálně rok, omáčky i déle. Stačí dodržet pár základních pravidel a úspěch se dostaví.

Než začnete plnit sklenice, připravte si vše dopředu. Sklenice musí být čisté, ideálně vysterilizované v troubě nebo horkou vodou, víčka nová a suchá. Rajčata omyjte, odstraňte stopky a tvrdý zelený střed. U celých plodů se doporučuje slupku naříznout do kříže a krátce spařit, aby šla snadno stáhnout. Loupaná rajčata se do sklenic plní i s menším množstvím šťávy, kterou jste si odložili. Do každé sklenice přidejte půl čajové lžičky soli a špetku kyseliny citronové nebo lžíci octa – to je právě ta pojistka, která vyrovnává nízkou kyselost rajčat.

Zelenina musí být vždy ponořená pod hladinou láku. Kontakt se vzduchem je nejčastější příčinou plísní a měkkých míst. Použijte sklenici s těsným víkem, ale nechte unikat plyny – buď povolte víko, nebo použijte fermentační uzávěr. Jako zátěž poslouží čistý kámen nebo sáček s vodou. Pokud se na hladině objeví bílý povlak, bývá to kvasinka. Šedá, zelená nebo chlupatá plíseň znamená, že je lepší obsah vyhodit.

When you loved this informative article and you would like to receive more details about více rad assure visit our internet site.