Tvrdá voda vs. měkká: co s pokojovkami udělá vodní kámen > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Typická chyba je zálivka „od oka" bez ohledu na tvrdost. Druhá je domněnka, že převařená voda je měkká. Třetí je ponechání bílé krusty na povrchu – ta se má odstranit i s horní vrstvou substrátu a nahradit čerstvým. Pokud rostlina už silně reaguje, přesazení do nového substrátu a přechod na měkkou vodu zabere několik týdnů, než se vzpamatuje. Trpělivost a měření tvrdosti vody jsou spolehlivější než jakýkoli zázračný přípravek.

Zalévání a substrát rozhodují o zdraví kořen

Než si pořídíte sedm druhů najednou, naučte se udržet při životě dva nebo tři. Každá další rostlina znamená jiný režim zálivky a jiné nároky na světlo. Zdravá rostlina čistí vzduch jen okrajově, ale vlhká půda a shnilé kořeny produkují plísně, které nadělají v ložnici víc problémů než užitku.

Žluté listy na pokojovce nejsou nemoc. Jsou to informace. Rostlina jimi říká, že něco v jejím prostředí neodpovídá tomu, co potřebuje. Než začneš stříkat postřiky nebo měnit hnojivo, udělej jednu věc: podívej se, které listy žloutnou. Spodní, horní, okrajové, nebo všechny najednou. Podle toho se dá určit příčina s překvapivou přesností.

Jak rostliny v ložnici skutečně pěstov

Prvním signálem je bílý povlak na povrchu substrátu a na okrajích květináče. Když po zalití vsákne voda a na druhý den zůstane na hlíně světlá krusta, je to jasné. Druhý signál přichází z listů: špičky hnědnou, okraje se kroutí a na lesklých listech se drží matné mapy. Třetí indicie je růst – nové výhony jsou kratší, listy menší a kořeny v květináči tmavnou, protože sůl v substrátu mění pH a blokuje příjem živin.

Rostliny v ložnici mají smysl jen tehdy, když je umíte udržet zdravé. Uhnívající substrát nebo plíseň na listech nadělají víc škody než užitku. Následující druhy patří k těm, u kterých je čištění vzduchu alespoň částečně podložené a zároveň zvládnou běžné podmínky rekonstrukce bytu.

Další možností je zalévat polovinou měkké vody. Smíchejte dešťovou vodu s vodovodní v poměru 1:1. Tím snížíte koncentraci solí na polovinu a rostlina dostane i stopové prvky, které v destilované vodě chybí. Destilovanou vodu používejte jen krátkodobě, dlouhodobě vede k deficitu hořčíku a vápníku, i když se to zdá paradoxní – rostlina potřebuje vápník v půdě, ne v zálivce.

Substrát je třeba pravidelně „proplachovat". Jednou za dva až tři měsíce zalijte květináč větším množstvím měkké vody tak, aby protekla všemi vrstvami a vytekla spodem. Tím se nahromaděné soli vyplaví. Skvrny na listech setřete vlhkým hadříkem namočeným v měkké vodě, ne v tvrdé – jinak je jen rozetřete. U citlivých druhů, jako jsou maranty, kalátea nebo voskovky, kontrolujte pH substrátu jednoduchým testem dostupným v hobby potřebách.

Vodní kámen na květináči, bílé skvrny na listech a substrát, který po měsících připomíná cement – to nejsou náhody. Tvrdá voda obsahuje rozpuštěné vápenaté a hořečnaté soli, které se při odpařování vody usazují. Pokojové rostliny na to reagují různě: některé to zvládají, jiné chřadnou i při správné zálivce. Rozdíl poznáte dřív, než rostlina začne žloutnout.

Pravidla péče, která rozhodují o výsledku Základem je substrát, ne hnojivo. Většina začátečníků zalévá příliš často. Před každou zálivkou strčte prst dva centimetry do hlíny. Pokud je vlhká, nezalévejte. Květináč musí mít drenážní otvor a podsada nesmí stát ve vodě. Přelití poznáte podle žlutnoucích listů a zatuchlého zápachu z půdy. V tom případě rostlinu vyjměte, prohlédněte kořeny, odstřihněte měkké a zapáchající části a přesazte do čerstvého substrátu.

Mezi ověřené druhy patří lopatkovec (Sansevieria), úložné prostory v malém bytě který snáší i slabé světlo a potřebuje zálivku až ve chvíli, kdy je substrát úplně suchý. Dracena marginata zvládne sušší vzduch, ale nesmí stát v průvanu. Fíkus benjamín a fíkus elastica odstraňují formaldehyd, ovšem vadí jim časté přesazování a přelévání. Chamaedorea elegans jako palma potřebuje rozptýlené světlo a vysokou vlhkost, jinak jí hnědnou špičky listů. Spathiphyllum neboli toulcovka kvete i v polostínu, ale její listy jsou citlivé na chlorovanou vodu. Epipremnum neboli potos je nejodolnější, ovšem při spolknutí je toxický pro domácí zvířata. Aloe vera vyžaduje přímé světlo a minimální zálivku.

Zálivka málo často vypadá podobně, ale listy jsou suché a lámavé. Zkontroluj vlhkost prstem do hloubky dvou centimetrů, ne pohledem na povrch. U malých květináčů to platí dvojnásob. Tvrdá vodovodní voda navíc zanechává soli a ty se hromadí v substrátu. Jednou za dva měsíce prolij květináč velkým množstvím vody a nech ji odtéct, aby se soli vyplavily.

For more regarding návod najdete zde take a look at the site.