Když si nemůžete vzpomenout na jména, pomůže hra > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Pro větší skupinu se osvědčily hry na postřeh. Počet spočívá v tom, že se počítá nahlas, ale nikdo nesmí mluvit dvakrát za sebou a dva lidé nesmějí promluvit zároveň. Když se to stane, začíná se od jedničky. Vypadá to snadno, ale u ohně to spolehlivě zaměstná dvacet lidí na dlouhé minuty. Rytmus je podobný: kruh udržuje stejný tep tleskáním do stehen a kdo zrychlí nebo zpomalí, vypadává.

If you liked this article and you would certainly like to obtain more details relating to Bookmarkingcentrals.com kindly browse through our web page. Čtvrtý úkol spočívá v porovnávání tvaru koruny. Postavte se pár kroků od stromu a udělejte si krátkou pauzu. Podívejte se nahoru a zkuste obkreslit obrys koruny rukou ve vzduchu. Smrk má korunu úzkou a špičatou, dub širokou a rozložitou, bříza řídkou a průhlednou. Pokud si nejste jistí, odstupte dál – zblízka se tvar ztrácí. Častá chyba je dívat se přímo pod strom, kde korunu nevidíte celou.

Jak vybrat místo, které vydrží celé odpoledne Než někam vyrazíte, zkontrolujte dvě věci: stín a dostupnost vody. V létě je přímé slunce na hřišti bez stromů past na únavu a dehydrataci. Ideální je místo, kde se dá střídat slunění a stín, a kde je nedaleko pitná voda nebo fontána. Dále se vyhněte místům, kde chybí plot nebo přirozená hranice – pokud máte neposedné dítě, budete celou dobu nervózní. Naopak přírodní terén s pařezy, šiškami a klacky podporuje kreativní hru lépe než barevné plastové prolézačky.

Než začnete kreslit, projděte trasu a vyberte místo. Vyhněte se dlažebním kostkám, kočičím hlavám a místům, kde se drží vlhko – křída se na nich drolí a linie nejsou vidět. Ideální je suchý, trochu zdrsněný asfalt. Vezměte silnější křídy, tenké se lámou při prvním tlaku. Pokud jdete s menšími dětmi, vezměte i vlhkou houbu na ruce, jinak budete mít doma barevné otisky všude.

Když nechcete jen pasivně sedět na lavičce, zapojte se do hry. Děti se rychle nudí, pokud vidí, že dospělý jen kouká do telefonu. Vymyslete jednoduché aktivity: hledání přírodnin podle barvy, stavění domečků pro skřítky, hod na cíl, překážková dráha mezi stromy. Stačí mít v batohu míč, skákací gumu nebo křídu na chodník. Na hřišti bez vybavení se dá hrát na honěnou, schovávanou nebo na sochy.

Prvním úkolem je hledání rozdílů v kůře. Zastavte se u tří různých stromů a zblízka si prohlédněte jejich kmeny. Buk má hladkou, šedou kůru, která připomíná sloní kůži. Bříza se pozná podle bílých pruhů s černými skvrnami. Dub má hrubou, hluboce popraskanou kůru. Úkolem je přiřadit ke každému stromu jedno slovo, které kůru vystihuje – třeba „hladká", „pruhovaná", „rozpraskaná". Typická chyba: lidé sahají na kůru, aniž by se nejdřív podívali, a pak si pletou břízu s topolem. Nejprve se dívejte, potom se dotýkejte.

Listy vložte mezi dva savé papíry a zatěžkejte je něčím těžkým – knihami, deskami, cihlou. Nechte je lisovat alespoň dva dny, lépe týden. Čím delší lisování, tím méně vlhkosti zůstane a tím méně se budou kroutit. Po vylisování je potřeba každý list zpevnit. Nejlepší je oboustranně přelepit průhlednou samolepicí fólií nebo list vložit mezi dvě průhledné fólie a zažehlit přes papír. Žehličku nastavte na nízkou teplotu bez páry. Fólie se spojí a vytvoří ochranný obal, který list uzavře před vzdušnou vlhkostí i prsty hráčů.

Většina lidí projde lesem, aniž by si všimla, kolem čeho jde. Stromy splývají v jednu zelenou hmotu a po návratu si vybaví jen „byly tam nějak zařídit malou kuchynié stromy". Přitom stačí málo – dát cestě řád a proměnit ji v jednoduchou hru. Nejde o to udělat z procházky výuku biologie. Jde o to mít po ruce pár konkrétních úkolů, které děti i dospělé přinutí dívat se jinak. Následujících pět úkolů zvládne kdokoli bez předchozích znalostí a bez jakýchkoli pomůcek kromě vlastních očí a rukou.

Typická chyba: rodiče jdou na „velké" hřiště, ale zapomenou na jídlo a pití. Děti po hodině vyhládne, začnou být mrzuté a celý výlet skončí dřív, než začal. Sbalte svačinu, kterou zvládnou jíst rukama – rohlík, jablko, sušenky. Také si vezměte náhradní oblečení, protože bláto a louže jsou pro děti neodolatelné. Pokud jdete do lesa, přibalte repelent a malou lékárničku.

Když se doma začne ozývat nuda a prostor pro hru se zdá být vyčerpaný, je čas vyrazit ven. Nejde jen o to utéct z bytu, ale najít místo, kde se děti mohou bezpečně vyřádit a vy si odpočinout od neustálého hlídání. Základem je vybrat lokalitu podle věku a energie dětí. Pro batolata se hodí uzavřené dvorky, klidné parky s pískovištěm nebo lesní cesty bez provozu. Starší děti ocení větší výzvy – lanová centra, lezecké stěny, cyklostezky nebo přírodní hřiště s kládami a kameny.

Třetí úkol je hmatový a hodí se hlavně pro menší děti. Zavřete oči nebo je nechte zavřené a nechte druhého, ať vás vede ke stromu. Potom strom obejměte a zkuste hádat, o jaký druh jde. Buk je hladký a chladný, dub drsný, borovice lepkavá od pryskyřice. Pozor na dvě věci: neobjímejte stromy, které mají na kmeni břečťan nebo mech, kloužou a můžete spadnout. A nikdy nechoďte se zavřenýma očima mimo vyšlapanou cestu.