Malá kuchyně, velká výzva. Nejde jen o to, kam strčit hrnce, ale o každodenní tanec mezi linkou, lednicí a stolem, který v malém prostoru připomíná spíš překážkovou dráhu. Když jsem před pěti lety rekonstruovala svůj byt o 45 metrec > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Největší pecka přišla s objevem click-clack mechanism. Tento systém nepotřebuje žádné odkládání polštářů ani složité skládání. Jedním pohybem sedák sklapne a rázem máte rovnou plochu na spaní. V našem případě jde o sedačku s polstrováním z recyklovaného vlákna, které připomíná starou kůži, ale nedře se při každém usednutí. Click-clack mechanism ovšem není zadarmo. První levnější verze praskla po třech měsících, protože kovový rám neunesl váhu mého švagra. Od té doby platíme za kvalitu a srovnané spoje jsou slyšet jen při prvním rozlože

Kuchyně v bytě 3 krát 4 metry je samostatná kapitola. Nemůžete si dovolit klasickou linku ve tvaru L, protože byste neprošli ke stolu. Vyřešila jsem to kuchyňským blokem na kolečkách. Pod ním je vestavěná myčka a dvě zásuvky na hrnce. Nad něj patří sklopný stůl na zeď. Když jím, vytáhnu ho dolů. Po jídle ho zase sklopím k lince. Židle mám skládací a schované v předsíni za závěsem. Všichni se diví, že vařím normální večeře. K večeři pro dva stačí deska o rozměru 60 krát 80 centimetrů. Když přijde víc lidí, posadíme se na polštáře kolem konferenčního stolku. Je to takový piknik v obýváku. Všichni si to užívají. A hlavně nikdo neřeší, že nemáte jídelnu. Prostě se přizpůsob