Koupelna po rekonstrukci aneb jak jsem omylem přestavěl obývák > 자유게시판

• 목록
• 답변
• 글쓰기
• 게시판 리스트 옵션
  • 수정
  • 삭제

Když jsem předloni začal plánovat rekonstrukci koupelny, netušil jsem, že se tím spustí řetězová reakce, která mi převrátí celý byt naruby. Původní plán byl prostý: vyměnit dlažbu, nové obklady, pořádné sprchové dveře místo sprchového závěsu, který po každém sprchování připomínal mokrou plachtu. Jenže realita byla tvrdší než staré lepidlo na obklady. Zjistil jsem, že za zdí je prosakující trubka, což znamenalo rozsekat půlku zdi. A když už jsem měl zeď otevřenou, napadlo mě, že bych mohl koupelnu zvětšit o kus chodby. Byl to první krok na kluzké cestě. S každým bouracím kladivem se otevíraly nové možnosti i nové problémy, hlavně co se týkalo místa na spaní pro hosty, kteří mi najednou neměli kde složit hlavu.

Během dvou týdnů jsem zjistil, že můj byt o rozloze 48 metrů čtverečních je jako Rubikova kostka. Posunout koupelnu o metr dál znamenalo zmenšit obývák na úzký koridor. Místnost, kde jsem dřív bez problémů hostil šest přátel u večeře, se smrskla na místo, kde se dva lidé sotva otočili s tácem v ruce. A kde nechat přespat kamaráda z Brna, který přijel na víkend? Nafukovací matrace mi praskla druhou noc, stará rohovka měla vysypané pružiny a o žádném pohodlí se nedalo mluvit. Tehdy mi došlo, že samotná rekonstrukce koupelny nestačí. Potřebuju radikálně přehodnotit celý interiér, aby se sem vešlo vše. Bylo jasné, že klasická postel s bočními stolky a masivním rámem je luxus, který si už nemůžu dovolit. Potřeboval jsem nábytek, který bude pracovat na dvě směny.

Řešení přišlo v podobě sedačky, která se během pár vteřin promění v lůžko. Vybral jsem model s elegantní sametovou čalouněnou látkou v tmavě modré barvě. Už jen ten dotek sametového čalounění na ruce. Je to takový jemný, hebký pocit, který v zimě nechladí a v létě se nelepí. Nikdy bych nevěřil, že mě bude těšit dotýkat se vlastní pohovky. Klíčové ale bylo, že má kvalitní mechanismus. Rozhodl jsem se pro provedení s rozkládacím systémem s pružinovým roštem. Když přijedou přátelé, stačí jedním pohybem vytáhnout sedák a zvednout opěrák. Během deseti vteřin mám hotovo. Žádné složité skládání polštářů, žádné hledání složených nožiček, žádný trapný tanec s matrací. Vybavil jsem ji ještě extra pěnovou matrací tloušťky 16 cm, která je uložená uvnitř. Spánek na té sedačce je pak srovnatelný s kvalitním lůžkem.

Zároveň jsem musel vyřešit problém s úložným prostorem. Kam uklidit peřiny, polštáře a přikrývky pro hosty, když je zrovna nikdo nespí? Klasický šatní skříň už neměl šanci se do místnosti vejít. První pokus schovat věci do kufru u postele skončil bordelém, který mi lezl ušima. Pak mi došlo, že samotná sedačka může sloužit jako úložiště. Objednal jsem variantu, která má pod sedákem velkou zásuvku. Tam teď skladuji dvě sady ložního prádla, jednu deku a jeden cestovní polštář. Je to prostě dar z nebes. Už nikdy nebudu muset strkat přehozy do plastových pytlů pod postelí. Kdybych měl tu možnost dříve, ušetřil bych si hodiny frustrace. A věřte mi, když máte byt 48 metrů, každý centimetr počítá. To platí dvojnásob, když se rozhodnete pro radikální rekonstrukci koupelny a musíte přeskládat celý byt.

Druhým spásným prvkem se stala postel s úložným prostorem. Tedy vlastně ne postel v pravém slova smyslu, ale rozkládací pohovka s pevným rámem a vysouvací částí. Ta má v sobě integrovaný velký šuplík, kam se vejdou nejen rezervní deky, ale i zimní bundy nebo boty mimo sezónu. A co je nejlepší? Když sedačku nerozložím, vypadá jako normální pohovka. Žádný plastový vzhled, žádné náznaky provizoria. Kdybych ji neukázal, nikdo by nepoznal, že se za pár sekund promění v manželskou postel. Funguje na principu pákového mechanismu, kterému se říká click-clack mechanismus. Prostě cvak a je hotovo. Žádný hluk, žádné skřípání. Prostě jemný, přesný pohyb, který působí jako hodinky. A hlavně tyto pohovky dnes nabízejí i možnost výběru výplně, od tvrdší až po měkčí variantu.

Kombinace rozkládací sedačky a postele s úložným prostorem vyřešila i druhý problém který mi rekonstrukce koupelny přinesla. Když jsem totiž přemístil koupelnu do rohu, vznikl tam falešný prostor. Ten jsem zaplnil šatní skříní na míru, ale ta ukradla další metry obýváku. Bez chytrého nábytku bych teď neměl kde sedět, natož spát. Dnes mám všechny hosty na jedné sedačce a druhý pár na té druhé, která je postel s úložným prostorem. Oba spí na pěnové matraci s výškou 16 cm, která poskytuje stejnou oporu jako normální lože. Když jsem to před dvěma lety plánoval, myslel jsem že musím koupelnu jen předláždit. Dnes mám v obýváku dvě lůžka, jedno úložiště a jednu koupelnu, která konečně nesmrdí plísní. A vůbec bych neřekl, že to celé začalo kapající vodou za obkladem.